Nešije extravagantní modely z trávy, plechu nebo opičí kůže. Nenavrhuje výstřední kreace, které na první pohled mrzačí ženskou siluetu. Nesnaží se za každou cenu šokovat. „Základ je pro mě ženská postava. Chci, aby žena skrz své oblečení zvýraznila sebe sama, jaká je, co má ráda,“ říká Klára Nademlýnská. Přesto byla její tvorba ještě před pár lety na české poměry až příliš nápadná. Začněme ale od začátku…
Směr Paříž
Klára Nademlýnská vyrostla mezi krejčovskými figurínami, šicím strojem, čerstvě nastřiženými látkami a rozešitými modely: její maminka byla dámská krejčová, která šila na zakázku. „Šila si i sama na sebe a na tu dobu, která tady byla, chodila vždycky dobře a extravagantně oblečená. A to jsou věci, které mi zůstaly v hlavě, a vždycky to tam někde trochu vyleze,“ vzpomíná návrhářka, která dodnes nosí některé modely, které si ještě pod maminčiným vedením sama ušila.
Klára Nademlýnská, Tereza Maxová
I proto se posléze přihlásila na oděvní průmyslovku a po jejím absolvování, rok před pádem komunismu, vyrazila se svým manželem – módním fotografem Goranem Tačevskim – rovnou do Paříže. „Goran sice chtěl tehdy těsně před revolucí spíš do Kanady, do Ameriky, ale já věděla, že potřebuju zůstat v kontaktu s rodinou,“ konstatuje.
Právě ve Francii nasbírala Klára Nademlýnská ty nejdůležitější profesní zkušenosti. I když ani ona, ani manžel neuměli francouzsky, i když peníze jim stačily sotva na jídlo a na zaplacení prvního nájmu, hledala si od začátku práci v oboru: pracovala jako švadlena, posléze modelistka střihů a nakonec se dostala i vlastnímu navrhování. „Získali jsme v Paříží mnoho zkušeností. Zjistili jsme, jak funguje módní firma, jak probíhají návrhy a přípravy, výběr a nákup látek, jejich zpracování a uvedení na trh,“ vysvětluje.
Postupně tak nasbírala praxi a sebevědomí na to, aby mohla založit vlastní módní značku doma v Česku.
Model od Kláry Nademlýnské
České rozčarování
V Čechách, kde se začala prosazovat na konci devadesátých let, však ještě zdaleka nebylo tak vytříbené módní povědomí jako v západní Evropě. „V Česku však bylo velmi málo lidí, kteří byli připraveni autorskou módu kupovat. Po minulém režimu se každý spíš rád schoval, než by na sebe upozornil tím, že je oblečený jinak,“ ohlíží se Klára Nademlýnská. Zpočátku tak do jejího butiku přicházely dva typy zákaznic: cizinky, které si vybíraly výstřednější kousky, a Češky, které naopak sáhly po konzervativnějších modelech. Klára ovšem ze zásady nechtěla svou tvorbu přizpůsobovat tomu, aby se co nejvíc prodávala: „Podřizovat se českému trhu a vkusu by asi znamenalo skončit u běžné konfekce. Takovou cestou jsem jít nechtěla,“ říká. Ostatně, během let si už získala širokou skupinu zákaznic, které u ní hledají prvotřídní kvalitu a neotřelý design.
Model od Kláry Nademlýnské
Múza Tereza
Ještě jako studentka koketovala Klára Nademlýnská se světem módy také jako modelka. Její šance v modelingu sice vzhledem k její výšce nebyly velké, ale zato jí tato epizoda přinesla něco jiného: seznámila se se svou nyní již dlouholetou přítelkyní a inspirátorkou Terezou Maxovou. Ta je dodnes tváří její módní značky a Klára svými modely pro změnu dotváří Terezin jednoduchý, často obdivovaný módní styl.
Inspiraci ale hledá i jinde – v momentální náladě, v módě ulice nebo třeba v historii: „Moje oblíbená doba je přelom století, art deco a hlavně secese. Baví mě, že dnes člověk může sáhnout do historie a posunout ji do dnešní doby, tak, jak to dnes vidíme my.“
Do budoucna ale Klára Nademlýnská nechce zůstat omezena pouze českým trhem: už nyní prodává své modely v Monaku, uvažuje také o Francii. Ostatně, tím největším zdrojem inspirace je pro ni pořád právě Paříž: „Nikde se mi nedýchá tak lehce jako v Paříži. Fascinuje mě její magická atmosféra, elegance i směsice kultur. Jsem do ní zamilovaná.“