Jedinečný
Miroslav Moravec se prosadil především jako skvělý dabér. Svůj hlas, který by jiného zastínil, propůjčil Belmondovi, inspektorovi Kojakovi, Moulinovi a Fantomasovi.
Láska k divadlu
Jeho skutečnou láskou bylo divadlo. Hrál už od střední školy. Rodiče s jeho ochotničením ale nesouhlasili. U přijímacích zkoušek několikrát pohořel a pražskou DAMU dokončil dálkově až v roce 1962. Krátce po zkouškách nastoupil do divadla v Mostu. Největší stopu po sobě ale zanechal v Divadle na Vinohradech, kde působil do roku 2004. Za jeho odchodem bohužel nestálo hercovo rozhodnutí, ale krutý vyhazov.
Svým zjevem i hlasem byl předurčen pro role detektivů, padouchů a intelektuálů se schopností ironické sebereflexe. Na svém kontě měl desítky velkých rolí od Kreóna po doktora Bathybiuse. Snil i o slavném Cyranovi a Hamletovi, ale přednost dostali jiní. Tak je aspoň nadaboval.
Smůla
Ke konci života ho provázely zdravotní komplikace. Vše začalo střetem s taxíkem, řidič ho při couvání přehlédl. Herec naštěstí vyvázl jen se zlomeninou nohy v krčku. Následoval šedý zákal, kolaps kvůli plicní embolii a problémy se srdcem. Poslední měsíce strávil na lůžku v motolské nemocnici, kde bojoval s mnohačetnými nádory a zákeřnou rakovinou plic.
Vztahy
Miroslav Moravec měl jediného syna. Vztah s ním mu ale přidělal hodně vrásek na čele. Nikdo dodnes neví, co se mezi nimi stalo. Herec se při psaní memoárů svěřil jen spisovatelce Besserové. S vnukem Danielem se Moravec stýkal, ale na pohřbu se syn Prokop stranil zbytku rodiny a nepřipojil se ani ke kondolencím.
