S Jiřím Grossmannem z marketingových důvodů tvrdili, že jsou kamarádi z dětství. Ve skutečnosti se ale seznámili až na vysoké škole. Jejich komické duo bylo velmi úspěšné a když v roce 1971 třicetiletý Grossmann předčasně zemřel na rakovinu, Miloslava Šimka to úplně semlelo. 

Nakonec začal vystupovat s Luďkem Sobotou a Petrem Nárožným. Za tím účelem si vytvořil image přísného a obrýleného učitele. 

Skalním fanouškům jeho původních výstupů ale připadala nová čísla trapná a primitivní. I přesto bylo stále vyprodáno, zakladatel divadla Jiří Suchý to ale nesl velmi těžce. 

Jako celoživotní skaut byl na dcery přísný

Přísný byl nejen na jevišti, ale také v soukromí. Sám byl vychováván v duchu skautských ideálů, a tak podobně drsnou školu dostaly také jeho tři dcery. Svou roli v tom hrálo určitě i to, že byl původní profesí učitel. 

V osmdesátých letech začal Miloslav Šimek vystupovat s Jiřím Krampolem a vystupoval také v televizi s pořadem Zavěste prosím, volá Semafor. 

V devadesátých letech začínala být stále populárnější politická satira. Tehdy začal Šimek s novinářkou Zuzanou Bubílkovou společně glosovat aktuální dění, a to nejprve v rádiu, později i na televizní obrazovce. 

Se Zuzanou Bubílkovou se věnoval satiře

Bubílkovou oslovil Šimek sám a známá publicistka se nijak netají tím, že ji to tehdy velmi překvapilo. Byla mnohem mladší než on, na jeho scénky se totiž dívala v televizi, když byla ještě dítě. 

Pořad se vysílal nejprve na České televizi a jmenoval se S politiky netančím. Po nějaké době dvojice přešla na konkurenční nově vzniklou televizi Nova pod novým názvem Politické harašení. 

Po šedesátce se u Miloslava Šimka bohužel o slovo začaly hlásit různé nemoci. Jako skaut a celoživotní sportovec se sice vždy držel zkrátka, nepil, nekouřil a zdravě jedl, i přesto ale onemocněl leukémií. 

I nad hrobem si ze všeho dělal legraci

“Po sérii chemoterapií následovalo putování po nemocnicích. Jednou dostal zápal plic, potom ležel pět týdnů se zánětem tlustého střeva v IKEMu. Měnilo ho to nesmírně povahově, protože hledal a nacházel pokoru, kterou v sobě nikdy moc neměl,” Zavzpomínala na smutné životní období jeho vdova Magdalena Šimková.

I přes nepřízeň osudu si známý komik zachovával veselého ducha a snažil se nepropadat chmurným myšlenkám. “Přestože měl Slávek bolesti, nedával je vůbec znát. Dokonce i v těch těžkých chvílích neztrácel optimismus a snažil se nás rozptýlit nějakou srandou. I v nemocnici vždycky stačil říct ještě nějaký fór, i když mu bylo strašně zle,” popsala jeho žena. 

Když umíral, nechyběla u jeho lůžka nejen ona, ale také jejich tři společné dcery. “Strašně špatně se mu dýchalo, a proto ho museli dát na přístroje. Umřel v umělém spánku,” uvedla Šimková.

Související články