Oblíbeného herce milovali diváci především jako doktora Štrosmajera ze seriálu Nemocnice na kraji města. Za svůj život si střihl několik výrazných a především komediálních rolí. Pro všechny tak bylo překvapení, že Miloš Kopecký soupeřil s těžkými depresemi.

Výčitky svědomí

Spouštěčem depresivních stavů byly nejspíše výčitky. Trápilo ho, že neochránil svoji židovskou matku, která zemřela v koncentračním táboře.

Sám sobě dlouho nalhával, že žádnou depresí netrpí. Už v roce 1953 ho kvůli špatnému duševnímu stavu hospitalizovali. Na lůžku byl týden a pral se s myšlenkami na sebevraždu. Velkou oporou mu v tu dobu byla jeho přítelkyně Milena Le Breux.

Obrovský šok pro ni nastal v moment, kdy jí Kopecký navrhl společnou sebevraždu. Ona s tímto jeho nápadem souhlasila a řekla, že pustí plyn. Ve skutečnosti si přála, aby si to Kopecký rozmyslel. A tak se taky stalo.

Netrvalo to dlouho a přišel na něj další depresivní stav. Tentokrát soupeřil se svým démonem při natáčení filmu Větrná hora. I v tento moment při něm stála Milena. Svému partnerovi udělala radost bicyklem. Koupila ho od herce Otakara Brouska. Co čert nechtěl, kolo došlo celé rozbité v poničeném balíku. Kopecký si z této celé situace vydedukoval, že to byl útok na jeho osobu a upadl do ještě větších depresí.

Špatnému psychickému stavu Miloše Kopeckého jeho okolí dlouho nevěřilo. "Člověk, který normálně chodí, nevykazuje známky žádné nemoci, jen se trochu víc potí...nevypadá na to, že by mu něco bylo. Proto mu mnozí nevěřili jeho depresi. A to jeho chování. Sžíravý sarkasmus, když mu bylo dobře," vzpomínal pro časopis Život rekvizitář Leo Hanzl. Právě kolegové si s Kopeckým svého času dost užili. V manických stádiích je ironicky urážel a popichoval.

"Přišla velká deprese. Trvá již 14 dní. Jsem pod silnými prášky, takže se klepu, točí se mi hlava, což je nepříjemné chvíli, ale delší dobu nesnesitelné. Nejraději bych stále ležel a civěl do stropu. Když totiž vstanu a obléknu se, vyčerpám tím veškerou energii pro zbývající den. Oholit se je námaha. Obědvat je námaha. Šaty jsou těžké a tlačí mne k zemi. Občas nevím, kde klást nohu. Při prudším pohybu závrať. Nepřeháním ani trošku-bohužel." psal Kopecký v dopise pro Vladimíra Vodičku, který byl ředitelem Divadla Na Zábradlí.

Právě Vodička prozradil pro Lidovky, že Kopecký s oblibou psal různé povídky a fejetony. Populární herec dokonce napsal i pornopovídku.

Svůj opravdový stav byl schopný přiznat jen v dopisech. Na veřejnosti tvrdil, že trpí neurózou. S depresí se snažil bojovat, jak jen to šlo. Například si zapisoval všechny léky, které bral. Chtěl vyhodnotit, který mu pomáhá nejvíce. V šedesátých letech se dokonce nechal ambulantně ošetřit elektrošoky.

Dcera démonům propadla

Se stejným problémem soupeřila i jeho dcera. Jana po svém otci podědila deprese. Po rozvodu rodičů se její problémy ještě zhoršily. Janu měl trápit fakt, že oba její rodiče jsou slavní a zaměstnaní herci. Toužila po větší pozornosti. Jednoho dne se tak pokusila o demonstrativní sebevraždu. Už dříve to párkrát udělala. Svou matku Stellu Zázvorkovou pořádně vyděsila.

Poslední pokus dotáhla do samého konce. Věděla, v kolik se matka vrací domů z večerního představení, a všechno si dokonale naplánovala tak, aby ji Stella po návratu domů objevila a na poslední chvíli zachránila. Jana si pustila plyn a čekala. Matka se ten večer zdržela v divadle o dvě hodiny déle. Dceru tak našla už mrtvou.

„Je to, jako když vám useknou prst. Naučíte se s tím žít, ale vždy už ho budete postrádat,“ popisovala v dokumentu TopStar Extra herečka. Navždy už zůstala bezdětná.

Související články