Zatímco většina lidí řešila v posledních týdnech strach z koronaviru, Míša se musela postavit tváří v tvář rakovině prsu. Ihned poté, co si od lékařů vyslechla tu nemilosrdnou zprávu, podstoupila mastektomii, při které jí byla odebrána obě prsa.

Právě se ztrátou ženských vnad se prý vyrovnávala nejhůř. A není se čemu divit. Ještě minulý rok nic nenasvědčovalo tomu, že by se jí rakovina prsu mohla týkat. Absolvovala pravidelné preventivní prohlídky, které ovšem nic neodhalily. Dokonce ani mamograf neukázal pozitivní nález. Nádor byl vidět až na magnetické rezonanci, a to tehdy, když už byl poměrně velký.

Máte za sebou několik perných měsíců plných strachu a důležitých rozhodnutí. Jak se nyní cítíte?

Mám léčbu minimálně na pět let, ale to neznamená že po celou dobu nemůžu být zdravá, je to spíš takové pojištění proti návratu. Věřím, že jsem zdravá a že všechno bude zase v pořádku.

Mnoho žen si vyslechlo stejnou diagnózu jako vy a prochází si něčím podobným. Co vám pomáhá těžké chvíle překonat?

Za normálních okolností se cítím úplně normálně a nic zásadního se neděje, ale občas se mi zblázní hormony a pak potřebuji nějakou tu pomoc a oporu a v tom mi hodně pomáhá partner. Určitě se to nedá brát na lehkou váhu.

Musela jste kvůli nemoci a koronaviru radikálně změnit své plány na tento rok?

No jéje! Přišla jsem o velké množství představení. Teprve před pár týdny jsme hráli po dlouhé době poprvé a jsem moc zvědavá, jak teď budou diváci chodit, jestli budou mít strach nebo budou v pohodě. Musím si znovu zopakovat texty, ale jinak se moc těším, až se ten pracovní proces znovu naplno rozjede, protože už mi to hodně chybělo.

Míváte dnes ještě na jevišti trému?

Bývala jsem velká trémistka, ale už mě to s věkem přešlo.

Plánujete v létě nějakou dovolenou po Čechách?

Plánuji nahradit ušlé zisky tím, že budu hrát, tak doufám, že bude hodně práce.

Autor: Lucie Vodáková