Martina Formanová: Píšu během vaření

Martina Formanová: Píšu během vaření
Martina Formanová: Píšu během vaření
Zdroj: Milan Ležák

Proč se Martina Formanová (46) bojí doma v Connecticutu chodit do lesa? Co záměrně vynechala při psaní svého deníku? A v čem je obtížné její soužití s Milošem Formanem?

Přečtěte si více o nové knize Martiny Formanové Snědla dětem sladkosti, kterou představujeme v kulturním koktejlu

V uplynulých dnech Česko navštívila spisovatelka Martina Formanová, žijící se svým manželem Milošem (80) a dvojčaty Jimem a Andym (14) v americkém Connecticutu. Představila tu svou pátou knihu, autobiografickou novelu Snědla dětem sladkosti.

V Connecticutu žijete ve starém domě. Máte ráda staré věci?
Naše farma je, myslím, z roku 1762. Mám ráda atmosféru, která tam panuje: děti, zvířata. Paráda. Kdybych si stavěla nový dům, asi by byl modernější a ekologičtější, ale podařilo se mi obtisknout své představy i do toho starého. Původně v něm prakticky všude panovala tma. Teď je třeba jedna stěna, situovaná k rybníku, celá prosklená, aby tam bylo denní světlo a člověk si mohl víc užít pohledu na krajinu. Kolem je obrovský pozemek.

Považujete se spíš za statkářku nebo za lesní vílu?
Od té doby, co tam s námi žije medvěd, mě les nechává chladnou. Dřív jsem tam chodila na procházku se psy.

Nejde o černého medvěda, který na člověka útočí jen výjimečně?
Ano, jde o baribala, ale že útočí jen výjimečně, nevidím coby dostatečně uklidňující. Raději mu jdu preventivně z cesty.

Jako Gerald Durrel píšete „o své rodině a jiné zvířeně“. Máte také tak zábavnou domácnost?
To musí posoudit čtenáři. Zábavnou rodinu má každý. Jde spíš o úhel pohledu, kterým se na ni díváte. Nejlepší na psaní autobiografie je, že nyní už si mnohdy uvědomuju ve chvíli, kdy něco pitomého zažívám: „Ježíši, tohle je hrůza, ale bude skvělé to popisovat.“

Asi nejbláznivější příběh z vašeho deníku je historka, jak se váš muž místo slavnostního oběda se známými díval ve vedlejší místnosti na olympiádu. To se opravdu stalo?
Přesně jak to popisuju. Miloš je tam zachycen ve své ryzí podobě a naše manželství v kostce.

Bylo pro vás tak snadné se s tím vyrovnat?
Uvědomila jsem si, že jestli je Miloš tak mimořádný ve věcech talentu, rozhledu a své osobnosti, nemůžu od něj očekávat, že bude v dalších rysech takzvaně normální. Navíc jsem ho od počátku velmi obdivovala, takže jsem ho přijala i s jeho mouchami. Mimochodem, ta historka není o tom, že by byl antispolečenský. On miluje posezení, přátele, dovede se skvěle bavit, jenom nesnáší formální příležitosti a formální konverzaci. A holt miluje olympiádu.

Přivedl vás k literatuře váš muž?
Né, já psala odjakživa. Od sedmnácti jsem publikovala v brněnských novinách, poté jsem se dvakrát hlásila na žurnalistiku. Tam jsem se nedostala, tak jsem zkusila FAMU, a nakonec vystudovala scenáristiku. Vím, že si lidé často myslí, že jsem začala psát díky Milošovi, ale ve skutečnosti jsem s ním právě díky tomu, že jsem psala. Poprvé jsme se potkali na FAMU, když tam přednášel.

Jaký má vztah k vašemu psaní?
Pozitivní. Ostatně, vždycky říkám, že pro manželku je literatura ideální hobby. Nic to nestojí, sedíte doma, a ještě eventuálně něco vyděláte.

Cítíte se jako Bohumil Hrabal? „Psaní je ve vás jako v koze“ a musí ven?
K panu Hrabalovi bych se přirovnávat nedovolila, ale ano, je to ve mně a ven to chce.

Je to tak snadné? Kdy píšete?
Nejdřív kolem sebe musím vytvořit pohodu pro rodinu a pak můžu v klidu pracovat. Dřív jsem psávala jen večer, ale dnes už jsem taková otrlejší. Na psaní se dokážu soustředit i přes den. Kolikrát si na něco vzpomenu i během vaření.

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Story

Právě vychází nové číslo společenského týdeníku STORY

V novém čísle najdete:

  • Tereza Brodská: Máma jako každá jiná
  • Vendula Svobodová před rozvodem
  • Salma Hayek: Hubená nejsem šťastná
  • LIFE STYLE 30 stran inspirace

 

 

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky