Vlastimil Dejdar, který minulý týden ve čtvrtek zemřel, se do srdcí diváků zapsal v roli prezidenta italského zemědělského družstva ve filmu Zdeňka Svěráka Slunce, seno, erotika. Původně se ale věnoval zcela jiné profesi. Byl totiž vystudovaným námořním inženýrem, a tak se řadu let plavil po moři. 

Malý syn, herec Martin Dejdar, ho tak v prvních letech života vídal jen málo. Když se narodil, byl novopečený tatínek zrovna na cestách. “Kotvili jsme v Hamburku, když přišla vysílačkou z ústředí zpráva, že se mi narodil kluk. Už jsem měl tříletou dceru, takže jsem si syna zasloužil. A protože jsem byl na tu radostnou zvěst náležitě připravený, rázem nastala smršť. Tedy alkoholová smršť. Tahle smršť nezasáhla jenom naši loď, ale i všechny ostatní, které stály kolem. Řeknu vám, že Martin byl opravdu dobře oslaven,” zavzpomínal pro server iDNES.cz Vlastimil Dejdar na velmi důležitý životní milník. 

Žvýkačku jeho vrstevníci neznali

Díky povolání svého otce Martin Dejdar měl oproti jiným dětem, které vyrůstaly v socialistickém Československu, jednu výhodu - mohl po jeho boku procestovat velkou část světa, o čemž si jeho vrstevníci mohli nechat většinou jen zdát. “Když se řeklo žvýkačka, tak ji tady děti znaly spíš jen z obalu. Zato já byl u nás v Chrasti rarita, protože jsem díky otcově povolání chodil kolem náměstí s angličákem v ruce. Že jsme se sestrou poznali kus světa, že jsme kotvili v těch kapitalistických zemích, byl prostě zázrak. Ocitli jsme se obklopeni tím, o čem tady lidi jenom snili,” popsal vzpomínku na dětství Martin Dejdar. 

Během plavby po moři, která trvala někdy i měsíce, nechodil malý Martin ani jeho sestra do školy. Učení se ale ani tak nevyhli. “Mě učila mamka, já byl v první třídě, zatímco se ségrou, třeťačkou, se učil táta, protože už to měla složitější. Ve škole jsme pak dělali vyrovnávací testy. Táta později přestal jezdit na moře a začal pracovat jako diplomat v zahraničí, kde s ním byla i mamka,” vysvětlil herec. 

V době, kdy Vlastimil Dejdar pobýval v zahraničí coby diplomat, byl Martin Dejdar a jeho sestra doma v Čechách, kde se o ně starala babička. Na řadě působišť své rodiče ale mohli navštívit, a tak viděli opravdu velký kus světa včetně Kanady nebo Indonésie. 

Přál si z něj mít lékaře

Zkušenost s povoláním námořníka na Vlastimila Dejdara natolik zapůsobila, že ovlivnila i jeho představu o tom, čím by se jeho syn měl v dospělosti živit. “Přál si, aby ze mě byl lékař. A když jsem mu řekl, že bych byl námořník, varoval mě, že mi zpřeláme hnáty. Asi věděl, proč,” prozradil Martin Dejdar s úsměvem. 

Že si jeho syn nakonec vybral herectví, tak pro něj nejspíš znamenalo určitou úlevu. Vzhledem k tomu, že smysl pro komedii má ale podle jeho názoru v genech, příliš ho to prý nepřekvapilo. “Jeho dědeček a strejdové z manželčiny strany ochotnicky hráli, stejně tak i můj táta býval zapálený divadelník. Martin už v mládí rád recitoval a tancoval. Má velkou výhodu – je mimořádně pohybově nadaný, zvládal i všechny sporty, na co sáhl, to mu šlo,” vyprávěl Vlastimil Dejdar po letech.

Související články