Martin Dejdar: Ujíždím na kávě

Martin Dejdar: Ujíždím na kávě

Jak se udržuje ve formě Martin Dejdar (48)? A za kým se vypraví do Ameriky?

Jak známo, kromě herectví je jeho velkou vášní i sport. Dokonce si založil vlastní hokejový tým. A není to jen tak ledajaký tým, hraje za něj například brankářská legenda Dominik Hašek, herec Jirka Mádl nebo Martinův syn Matěj. „Mojí podmínkou při založení HC Olymp bylo, že spolu musíme dobře vycházet. A ti, co nezapadli, odešli, takže jsme teď dobrá parta.“

Vždy jste měl kladný vztah k pohybu?
Naše rodina byla hodně sportovní. Táta mě odmalička učil zvládat různé aktivity. Hrál jsem tenis, dělal závodně sportovní gymnastiku, lyžovali jsme, bruslili, prostě jsme dělali všechno, co tehdy bylo na malém městě možné.

Vy jste dělal gymnastiku?
Ano, jedenáctkrát jsem se stal přeborníkem okresu v různých disciplínách a jednou jsem byl vicemistrem Východočeského kraje. Skončil jsem, když jsem nastoupil do Chrudimi na gymnázium.

Který sport byl nejhorší, co jste vyzkoušel?
Možná to přijde někomu divné, ale pro mě je nejhorší windsurfing. Jednou jsem zkusil jízdu na prkně a vůbec mi to nešlo. Po deseti hodinách intenzivního snažení jsem to vzdal. Možná jednou provždy, jelikož jsem velký ješita a pokud mi něco nejde, znechutí se mi to. Ale teď jsem objevil skvělou věc, elektrokolo. Dostal jsem ho coby Ozzák (postava ze sitcomu Comeback – pozn. red.) a strašně rád na něm jezdím. Protože nešlapu a jedu!

Každý herec musí být tak trochu ješita, ne?
Trochu ješitný a trochu flegmatický. Veselý a smutný, trochu exhibicionistický a trochu uzavřený, černý i bílý...

Co vám na vaší profesi vadí nejvíc?
Že na mě pořád někdo kouká.

A co na ní máte nejradši?
Jak říká kolega Lábus, postsynchrony!

Jak jste přišel na myšlenku založit vlastní tým?
Po skončení natáčení seriálu Poslední sezona některým z nás herců bylo líto s hokejem skončit. Chtěli jsme, aby seriálový Olymp žil dál, tak jsme se s několika kolegy rozhodli, že budeme pokračovat. A už je to víc jak sedm let.

Kdo tvoří jeho jádro?
Je tam Jirka Hrdina, Pavel Nový, Pavel Richter, Milan Tichý, Dominik Hašek, Ivan Hašek, Jirka Mádl, David Suchařípa, Sagvan Tofi, Aleš Valenta, nově Jakub Kohák, Jakub Prachař... a mnoho dalších.

Má někdo z nich nějaké hvězdné požadavky?
Pár primadon by se mezi námi našlo... Třeba já!

Jak se to projevuje?
No jak, všichni musí dělat to, co řeknu, jinak následují fyzické tresty...

Váš syn Matěj je také v mužstvu, kdo komu radí, že „má přidat“?
No přece já, jsem kapitán! Vzhledem k tomu, že Matěj hokej hraje od sedmi let, a to jsme zrovna zakládali Olymp, jeho cesta do něj nebyla až tak strastiplná...

Máte nějaké speciální zvyklosti před zápasem?
Ano, máme rituály, které se dají přirovnat ke kmenovým obřadům jihoamerických indiánů. A podle jejich vzoru je také držíme v tajnosti, to jistě chápete.

Chápu. A jak se udržujete ve formě?
Myslím, že podstatné, jak být v kondici, je nebýt líný. Nejsem člověk, co by se válel na kanapi a jen se ládoval. Vždycky jsem něco dělal. A pokud nemám čas na sport, prostě chodím pěšky. Myslím, že je důležité mít v rovnováze příjem a výdej. Pohyb je důležitý, a to v jakékoli podobě.

A hřešíte nějak?
Tak pokud ženy ujíždějí na oblečení, já ujíždím na kávě. Doslova si libuju v dobrém pressíčku. Nedávno jsem si koupil nový kávovar a jeho příprava se pro mne stala doslova rituálem.

Kam byste se chtěl s týmem nebo sám ještě podívat?
Rád se vracím tam, kde už to znám, třeba do Ameriky. Ale spíš jsou místa, která mě moc nelákají. Například všeobecně oblíbené Thajsko. Možná je to i tím, že moji rodiče léta žili v Indonésii.

Co tam dělali?
Pracovali na zastupitelském úřadě. Několikrát jsem se za nimi podíval, v té době jsem akorát začal studovat na DAMU. Líbilo se mi tam vlastně úplně všechno. Bylo mi osmnáct a ocitl jsem se najednou na „Západě“.

Chystáte se na nějakou zajímavou cestu?
Plánuju návštěvu Ameriky. Se synem Matějem pojedeme do Dallasu na hokej, protože chceme vidět hrát Jardu Jágra.

Vystupujete i v divadle, představení ve Studiu Ypsilon Škaredá středa je velmi úspěšné. Jak podle vás vypadá škaredý den?
Asi když začne srážkou s blbcem. Vzhledem k tomu, že jich v poslední době potkávám všude víc než dost, snažím se tím nenechat rozhodit. Ale určitě u mě o škaredém dnu nerozhoduje třeba počasí, což slýchám od mnoha lidí. Počasí mě vůbec nerozladí.

Když ne počasí, tak co vás dokáže rozhodit?
Jak jsem již říkal: srážka s blbcem. Ta poslední byla dost tvrdá.

Právě je v prodeji nové číslo společenského časopisu STORY

V novém čísle najdete:

  • Rozhovor: Andrea Varešová
  • Martin Dejdar: Vadí mi, když se na mě lidé koukají
  • Legenda: Céline Dion
  • LIFE STYLE INSPIRACE: 55 tipů pro váš šatník

     A cena? Jen 19 korun!

 

 

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky