Mladá Magda měla příjmení Friedländerová, a to po svém židovském otčímovi, který byl velmi dobře finančně situovaným obchodníkem. Vychována byla sice jako katolička, ale po boku svého nevlastního otce se často dostala do kruhů vyšší židovské společnosti. 

Během studia na univerzitě se seznámila s mladým vědcem, který se věnoval sionistice, Viktorem Arlosoroffem. Jeho rodina pocházela z Ukrajiny a do Německa uprchla před pogromy. Jeho velkým cílem bylo vytvoření židovského státu v Palestině, kam by se všichni židé mohli přestěhovat a v míru tam žít. 

Magda tehdy svého partnera Viktora na sešlosti sionistů doprovázela, a nejen, že jeho myšlenku podporovala, ale dokonce uvažovala o tom, že se za něho provdá a bude s ním v budoucí “zemi zaslíbené” žít. 

Manželství se starším mužem neklapalo

Později se však mezi párem cosi pokazilo a Arlosoroff odcestoval do Palestiny sám. Magdin život poté nabral zcela jiný, zato velmi překvapivý směr. 

Později mladá žena, která byla tehdy jako vysoká modrooká blondýna naprostým ideálem krásy, potkala jiného muže. Tím byl postarší průmyslník Günther Quandt, který se jí začal dvořit a za kterého se také nakonec provdala. Okolnosti jejich sňatku ale byly velmi zvláštní. Nejprve ji totiž její nastávající přiměl, aby konvertovala k protestantismu, a ještě před svatbou požadoval, aby si změnila příjmení podle svého nežidovského biologického otce. To také Magda na jeho přání udělala. 

Co k tomu vedlo, není jisté, nicméně se dá předpokládat, že vzhledem k postupujícím dějinám nechtěl mít Quandt alespoň na pohled nic společného s židovskou komunitou. Velmi brzy po svatbě se dvojici narodil syn Harald. Manželství ale nebylo šťastné. Magda byla svému muži nevěrná a on si uvědomil, že jejich velký věkový rozdíl skutečně nedělá dobrotu. 

Okouzlil ji známý nacista

Protože byl ale přece jen charakter, po rozvodu svou exmanželku velmi dobře finančně zabezpečil a nečinil při rozluce jejich svazku žádné komplikace. 

Magda se tak stala nejen opět svobodnou, ale navíc velmi bohatou ženou. Mohla si tak vybrat naprosto jakéhokoliv muže, protože na něm nebyla finančně závislá. Tehdy ji její kamarádka vzala s sebou na jeden nacistický mítink a právě tam potkala Josepha Goebbelse. 

Těžko říci, zda se Magdě zalíbilo jeho charisma nebo dobré společenské postavení, v každém případě se za něho v roce 1931 provdala. Za svědka šel tehdy novomanželům Adolf Hitler osobně. Magda Goebbelsová se zcela nadchla pro manželovo politické smýšlení a dostala se po jeho boku na samotný vrchol společnosti. 

Bývalý milenec byl odstraněn

Dva roky poté přijel do Berlína Viktor Arlosoroff a byl velmi překvapený, co se z jeho někdejší lásky stalo za člověka. Kontaktoval ji a chtěl se s ní setkat, Magda Goebbelsová ho ale odmítla a vzkázala mu, aby raději z Německa co nejrychleji odjel. 

Učinil tak ale teprve poté, co vyjednal s Hitlerem bezpečný přesun pro 60 tisíc německých židů do Palestiny. Dva dny poté, co se vrátil do Tel Avivu, byl ale zavražděn neznámým atentnátníkem. Okolnosti jeho úmrtí zůstávají dodnes neobjasněny, ale spekuluje se o tom, že k útoku mohlo dojít na žádost Josepha Goebbelse, který se obával toho, aby se minulost jeho manželky neprovalila. 

Dne 1. května 1945, tedy den poté, co Adolf Hitler na konci války spáchal sebevraždu, nechala Magda Goebbelsová všech šest dětí, které Goebbelsovi porodila, omámit morfinem a poté je otrávila kyanidem. Než sama spáchala sebevraždu, napsala dopis svému synovi z prvního manželství, který byl toho času internován v zajateckém táboře v Severní Africe. 

“Ve světě, jenž přijde po Vůdci a národním socialismu, nebude mít cenu žít. Proto s sebou beru i děti, protože jsou pro takový život příliš dobré, a milostivý Bůh pochopí, že jim přináším spásu,” odůvodnila svůj čin, který je pro většinu lidí nejspíš jen těžko pochopitelný.

Související články