Komik Luděk Sobota společnost a publikum miluje, proto mu roční odloučení od lidí už pomalu, ale jistě leze na mozek. Nudí se, tak vymýšlí nejrůznější aktivity, jak zůstat fit a v pohodě.

„Je to fakt strašně dlouhé a zvládáme to jedině díky tomu, že chodíme denně ven. Luděk chodí dopoledne a já si odpoledne dělám takový dvouhodinový okruh. Na zahradě se ještě pracovat nedá, ale mám koníčka – vyrábím šperky a náramky, tak na to mám klid a chvílemi to tu motám. Už je to ale opravdu dlouhé a začínám toho mít plné zuby,“ prozradila webu Sedmička.cz jeho žena Adriana.

Luděk, který, jak prozradila jeho žena, chodí dopoledne, s sebou má krokoměr a snaží se vždy ujít alespoň pět tisíc kroků. Zvládl by i více, ale stěžuje si na bolest, která ho v pohybu omezuje.

Herce sužuje bolest třísla i kyčlí

„Malinko mě bolí tříslo, byl jsem u lékaře, ale zatím to není akutní, to by bylo v případě, že by mě to hodně bolelo i v noci. Tak to zatím nechávám být,“ svěřil se Sedmičce herec, kterého prý trápí i kyčle.

Ale kvůli probíhající pandemii se rozhodně ani k lékaři, ani „pod kudlu“ v nejbližší době nechystá. Navíc si herec v novinách přečetl, že nejrůznější děti trpí takzvaným syndromem zakuklení, a zjistil, že ho má taky. Zase se prý vrací do dětských let.

„Ty děti to mají proto, že nechodí do školy a nemůžou moc ven, a já mám něco podobného, ale že by mi to zase tak moc vadilo, to se říct nedá,“ směje se Luděk, který tráví většinu času ve svém bytě na pražském Smíchově.

Také se pustil do psaní nové knihy. Ta se bude jmenovat Paraziti mezi námi a herec doufá, že se stejně jako ta předchozí dočká audioverze. Dále se nedávno postavil před kameru v zajímavém projektu.

Natočil projekt o rodném Žižkově

„Režisér Zahrádka, s nímž jsem točil jeden díl Doktora Martina, je původem ze Žižkova jako já a chce, abych natočil Malé dějiny Žižkova. Napsal synopsi a vyrobili jsme pilotní díl. Jestli se to bude realizovat, nebo ne, to nevím. Pak ještě budu dělat počítačovou hru pro děti, která se jmenuje Polda,“ řekl také herec v rozhovoru.

Až tato nepříjemná situace skončí, chce si hned jít zahrát tenis se svou ženou a ta si chce zajít taky na manikúru a pedikúru. Prostě užívat si všechny ty obyčejné věci, kterých si dříve nevážila. Luděk až na tenis jiné přání nemá.

„Jsem životní pesimista. Většinou se radši na nic netěším a výsledek je ten, že mi to zatím, musím zaťukat, v životě vycházelo docela dobře. Je lepší být mile překvapený než se na něco těšit, aby to pak dopadlo blbě,“ uzavírá Luděk Sobota.