Ljuba Krbová: "Byla jsem poslední panna v ročníku"

Ljuba Krbová: "Byla jsem poslední panna v ročníku"

Na rozhovor s Ljubou je lepší jít s jedním tématem k rozvíjení. Protože jinak by se mohlo stát, že se nevejde na diktafon – natolik bezvadně se s ní povídá. Tentokrát tedy na téma chlapi.

Když byla její hrdinka Anna ze seriálu Ulice zakřiknutá bytost věčně látající ponožky, na které by se dalo dříví štípat, chodila Ljuba Krbová za scenáristy a lobbovala, aby Anička vzala život za správný konec. Ona to totiž dokázala, přestože měla o sobě jeden čas vážné pochybnosti.

Co vám o mužích s předstihem řekly ženy z vaší rodiny? Maminka, babičky…

Zvláštní je, že mně vlastně neřekly nic. Což je asi trend minulosti, protože já už jsem se své dceři snažila říct maximum, které jsem považovala za důležité a správné. Ale rozhodně to nebylo nějaké pošťuchování, podněcování nebo kritizování.

Hlavně jestli to bylo co platné.

Řekla bych, že to pomalinku pracuje a žije svým životem. Protože samozřejmě rada od maminky nemůže být automaticky přijata s jásotem a hned aplikována, máme všichni svoji hlavu, jsme svébytné osobnosti… Že se moje doporučení ujala, jsem ale zpovzdálí zjistila při některých jejích partnerských výměnách. Určitě si uvědomuje, co jsem jí řekla, a dokonce několikrát citovala i tu moji nejdůležitější radu.

A ta zní?

Je jedno, s kým chodíš, s kým žiješ, koho si vezmeš. Ale člověk, se kterým se rozhodneš mít dítě, bude s tebou spjatý nadosmrti. Tak si rozmysli, jestli ten genetický fond jsi schopná akceptovat napořád. Protože se může stát, že dítě bude z devadesáti procent po otci. Jsi ochotná mít ve svém životě přítomné jeho úžasné, i naopak příšerné vlastnosti prostřednictvím dítěte, i když se rozejdete? A budeš s tím člověkem, kterého třeba jednou přestaneš milovat nebo on tebe, schopná komunikovat kvůli dítěti? Když spolu máte dítě, je to víc než slib v kostele… Takže tam prosím tě zapoj i svůj mozek a nenech promlouvat jenom srdce.

Máte tři bratry. Dalo se o světě mužů něco přiučit od nich?

Ne tak docela, protože jsou o dost mladší, ten nejmladší o osmnáct let. Oni mi spíš od mužů svou existencí na čas dost odpomohli. Zatímco na konzervatoři holky chodily do vináren řešit první lásky, učit se kouřit a pít, já jsem byla na pískovišti s důchodci a hlídala brášky. To mě doživotně předurčilo k pečovatelské roli, jak já říkám.

Člověk se mnoho učí i od vztahů v rodině, leccos odkouká a řekne si: „Takhle ano, takhle ne…“ Co jste si vzala ze vztahu svých rodičů?

Ten pro mě byl vpravdě těžká koule, kterou jsem si za sebou docela dlouho táhla. Protože zatímco oni byli ideální pár, já jsem ve chvíli, kdy se začalo hroutit mé druhé manželství, o své schopnosti mít dlouhodobý partnerský vztah vážně zapochybovala. Oni se dali dohromady v nějakých jednadvaceti, žili spolu celý život, zplodili pět dětí, byli na sebe hodní, oslavili stříbrnou, zlatou svatbu a tak dále. To byla norma, do které jsem se já se svými dvěma rozvody opravdu nemohla vejít. Dlouhou dobu jsem měla pocit, že je se mnou něco špatně.

Když už jsou dnešním tématem muži – jaký byl váš tatínek?

Táta byl úžasný, pracovitý, tolerantní chlap, strašně společenský člověk, který ovládal tři světové jazyky. Byl obchodník, založil firmu, která dodnes živí rodiny mých bratrů i maminku. Bohužel pro něj bylo hodně těžké přestat pracovat ve chvíli, kdy už na tom nebyl zdravotně nejlépe, protože neměl koníčky a nevěděl, kam by život nasměroval. To pro mě znamenalo velké poučení, které se snažím nést dál. Že je opravdu dobré mít koníčky a okruh přátel i mimo práci, aby váš život nestál jen na jedné noze.

Kdy jste se začala rozhlížet po chlapech se zájmem?

Já jsem právě tak trochu zastydla na tom pískovišti. A když jsem se z něj vynořila, měla jsem neblahou pověst poslední panny v ročníku na konzervatoři. Zato když jsem se pak zaláskovala, tak to bylo pořádný. Moje první láska trvala několik let, nejsem přelétavý člověk.

Zlomil vám srdce?

Dokonce několikrát. Po letech jsem se musela trochu pousmát, protože Áňa, moje dcera, ač patřičně poučena, měla pak dost podobný vztah s mužem, který se vracel a zase dával sbohem.

Dokážete pak zatnout zuby a vyvarovat se fráze „Já jsem ti to říkala“? Ideální maminka prý v takových chvílích jen chápavě přikyvuje a má jediný úkol: podávat plačící dceři papírové kapesníčky.

U nás to probíhá tak, že zazvoní mobil, ozve se vzlykot a zlomený hlas: „Maminkoo, maminkoo…“ Bývá to bohužel ve dvě ve tři ráno a já jsem v tuto hodinu s to jen říct: „Vezmi si taxíka, pojeď za mnou.“ A pak jdu hledat tu správnou lahev vína. Potom to řešíme do rána, kdy si jde uklidněná dcera lehnout do postýlky a já jdu do práce. Teda… Ale vážně, tohle ona nebude ráda číst. (směje se) Nicméně ještě bych dodala, že jsem strašně šťastná, že když potřebuje zvednout ten telefon a někomu se svěřit, vyťuká moje číslo.

Dělala jste to tak stejně? Volala jste o pomoc mamince, když srdce bolelo?

Moje maminka byla strašně moc zaměstnaná, protože měla na starosti ještě čtyři mladší kousky. Ode mě se očekávalo, že spíš pomůžu, než že bych přinesla další problémy. Takže jsem své trable rodičům sdělovala, až když byly vyřešené. Taky jsem se hodně brzy osamostatnila. A jak už to bývá, člověk to, co nejvíc postrádal, chce svému potomkovi dodat až v nestandardní míře. Proto jsem se s Áňou vždycky snažila být na jedné lodi, i když to někdy nebylo zrovna jednoduché. Protože… No některé typy jejích známostí mi opravdu nešly pod fousy. A musím moc ocenit svého muže (spisovatel a publicista Ondřej Neff, pozn. aut.), který projevil mnohdy podstatně větší míru tolerance než já. Když jsem lamentovala ve stylu: „Proč tohle? Panebože proč?!“, on zůstával v klidu s konstatováním: „To není nadosmrti.“ Tím mi hodně pomohl zdržet se různých uštěpačných poznámek, přejít některá pochybení dotyčného mladého muže a oddechnout si, když odešel.

Jaké chyby se Ljuba ve vztazích nikdy nezbaví? Co jí dalo její první a druhé manželství? A čím ji obohacuje vztah s Ondřejem Neffem? Přečtěte si v nové Vlastě 33/2013. 

Právě vychází nová Vlasta - nejoblíbenější týdeník pro ženy

V novém čísle najdete:

  • Rozhovor: Ljuba Krbová
  • Léto přeje erotice
  • Co dělat, když je váš chlap hysterka?
  • Lexikon denních krémů
  • + EXTRA - STUDENÁ KUCHYNĚ

 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky