Libuše Šafránková se do společnosti šlapanických ochotníků dostala už jako malé děvčátko. Bylo jí pouhých jedenáct let, když si v místní sokolovně zahrála ve dvou pohádkách. Kromě toho dobře recitovala a nebála se svoje síly porovnat s vrstevníky. „K básničkám ji vedla maminka, taky Libuše. Od ní malá Libuška dostala průpravu pro budoucí divadelní umění. Maminka ji připravovala na různé dětské soutěže, sama s ní setkání objížděla,“ uvedl pro web idnes.cz někdejší ekonom Masarykovy univerzity Jaroslav Rektořík. Ten v ochotnickém spolku hrál a později se vypracoval na režiséra.

Divadelní svět budoucí herečku zcela uchvátil. Nejdříve vystudovala brněnskou konzervatoř, při které už hostovala v tamějším Mahenově divadle. Právě v té době přišla první velká role, ve dvoudílném filmu Babička. „K herectví dopomohl Libušce její tatínek, který se dobře znal s režisérem Antonínem Moskalykem, jenž ve Šlapanicích také bydlel. I proto ji obsadil už v roce 1971 do role Barunky. Myslím si, že pro Libušku měl tatínek zřejmě větší slabost než pro její sestru Miroslavu,“ řekl podle deníku Aha! jeden ze šlapanických obyvatel.

Všichni s ní chtěli spolupracovat

Libuščina talentu si pak brzy všimli významní tvůrci a okamžitě s ní chtěli spolupracovat. „Jak vyrůstala, bylo na ní postupně a skutečně znatelné, že talent má. Význační režiséři se do ní obrazně řečeno zakousli a hned si ji vzali do Prahy. Nejlepší z nejlepších ji umělecky vedli a utvářeli její profesní život v raném mládí,“ uvedl Jaroslav Rektořík pro iDNES.cz.

Šlapanický rodák popsal i atmosféru v době uvedení oblíbené pohádky Tři oříšky pro Popelku. „Šlapanice už se hodně rozrostly, ale v té době jsme se ještě všichni znali. Všem až tekly slzy, jak to bylo nádherné, co všechno předváděla. Těžko se to dá povědět, emoce v tom hrály velkou roli,“ řekl dojatě Rektořík.

Přestože herečka na město, kde vyrostla, nedala dopustit, podle místních jezdila do Šlapanic jen sporadicky. Zřejmě naposledy dorazila do vesničky v roce 2013, kdy tu se synem natáčela televizní medailonek z cyklu Neobyčejné životy. „Toto je moje rodná hrouda, ahoj,“ řekla tehdy a poklekla, aby mohla políbit zem. Synovi na kameru ukazovala i místa, kde jako dítě v zimě sáňkovala.

Kromě natáčení ale podle místních do městečka téměř nejezdila. „Roky jí posílám měsíčně zdejší zpravodaj. Zveme ji také pravidelně na Šlapanické slavnosti, na které se sjíždějí jubilanti, rodáci a přátelé města, ale pokaždé se z nich kdovíproč omluvila,“ uvedl před časem šlapanický kronikář Josef Kopecký pro Blesk. V městečku přitom stojí dům, který herečka zdědila po svých rodičích. Do domku ale podle něj na otočku přijíždí spíše Abrhám junior, aby zkontroloval, co udělali řemeslníci při opravách.

Působila křehce a zranitelně

S tím, že by Šafránková na Šlapanice zanevřela, ale nesouhlasí starostka města Michaela Trněná. „Je to jednoznačně nejpopulárnější osobnost Šlapanic. Udržovala kontakty se svým městem,“ uvedla Trněná podle Brněnského deníku. „Asi v roce 2005 navštívila paní Šafránková výstavu svého kamaráda Jaromíra Blažka ve šlapanickém muzeu. Překvapilo mě, jak má drobnou postavu a působí křehce a zranitelně,“ potvrdila jedna ze sousedek na Facebooku, že se s rodačkou osobně viděla.

„S Libuškou jsem se potkal v životě jen jednou. Můj táta ale u nich opravoval elektriku. Otec Libušky brázdil Šlapanicemi na kole pořád. V létě, v zimě, za jakéhokoli počasí. Vzadu za sedadlem měl nosič a na něm vozíval v igelitu zabalený bochník chleba. Říkali jsme s nadsázkou, že na kole snad i umřel. Její máma byla taková korpulentnější žena. Libušky je škoda, odešla ještě poměrně mladá,“ popsal jeden z místních obyvatel pro deník Aha!. Snad proto rodina vybrala na smuteční parte dojemnou fotku malé Libušky na kole s tatínkem.

Otázkou tedy zůstává, proč se známá herečka v posledních letech ve Šlapanicích ukázala málokdy. Dost možná, že po náročné operaci plic, kterou podstoupila koncem roku 2014, jednoduše neměla dost sil. Zdravotní problémy ale Šafránkovou sužovaly už dříve, například v roce 2009 musela kvůli nespecifikované nemoci přerušit natáčení pohádky Micimutr.