Leoš má kromě svých dětí, svého rádia i jednu novou lásku, Petru Faltýnovou. Všechny na něj mají velmi dobrý vliv. Přestože nechtěl ani slyšet o tom, že by poskytl interview, přesvědčila ho jeho přítelkyně a překvapivě i vzkaz od šéfa redakce, že slávista slávistu nikdy nezklame. Na focení dorazili s mírným zpožděním. „Tak jsme tady zase za celebrity, ale jsme v tom nevinně. Nepřišla nám chůva,“ omlouval se a milým chováním to čekání rychle napravil. Náš rozhovor se odehrával v přestávce mezi fotografováním, v nedaleké restauraci.

Kdy jste Petru poprvé zaregistroval?
To máte všechny otázky o Petře? Já vztahové rozhovory nedávám.

Všiml jste si, jak jsme vás bránili, když bulvár pořídil vaše první fotky s Petrou a dětmi z pískoviště? Napsali jsme, že pro Story pískoviště není ložnice.
To bylo dobré, četl jsem to, tenkrát jste psali, že každé mé setkání nemusí být rande a že byste si vsadili, že spolu nejsme. My už spolu randili, ale díky za ochranu.

Za dva měsíce jste spolu přišli na premiéru komedie Líbáš jako ďábel. Už vás přestalo bavit tajit svůj vztah?
Já o osobních věcech fakt mluvit nebudu. Vy jste měl takový rozhovor s Petrou? (viz Story č. 42 – pozn. red.)

Částečně ano. Pojďme se tedy bavit o Americe.
Petra pro ni má velkou slabost.

Dovedete si představit, že byste tam žil?
Ne. Miluju Ameriku, ale po pár týdnech se mi začne stýskat. Já to mám v Česku rád.

Směřujete za moře alespoň své dovolené?
To určitě. Strávil jsem tam poslední dvě léta. To, že má Petra ráda Floridu, je shoda okolností.

Kdy se vlastně vidíte, když v noci pracujete a ráno vás čeká vysílání? A spíte vůbec někdy?
Spím, když je volno. Někdy mám volno dopoledne, jindy odpoledne, a také ne každý večer pracuju.

Nezpůsobil jste si tou nepravidelností nespavost?
Když teď odložím jídlo stranou a položím si hlavu na stůl, tak do dvou minut spím. Petra je noční pták. Ráda je v noci dlouho vzhůru. Ale to máme společné. Ke mně patří ještě vstávání do Ranní show.

Následující otázka se osobně dotýká šéfa redakce Story Jiřího Petříše, který stejně jako vy náruživě fandí Slavii: Vezmete Petru na fotbal?
Už jsem jí to nabízel. Ale ona mi řekla, že fandí Spartě. Odpověděl jsem jí, že Spartě fandit nemůže. A ona na to: „Mně je to jedno.“

Tak proč nefandí Slavii, když je jí to jedno?
„Tak jo,“ prohlásila lakonicky. Ale ještě nešla. Teď jsem jí neúspěšně zval, aby mě doprovodila na derby... Koukám (Leoš překvapivě dokáže číst text vzhůru nohama položený na mé polovině stolu – red. pozn.), že tu máte otázku, jestli jsem sledoval finále Miss České republiky v roce 1998, kterého se účastnila i Petra. Musím vám říci, že jsem to viděl. Petra byla jednou z prvních holek, které jsem v Praze před patnácti lety poznal. Žila už tehdy v Itálii, ale před tím byla přítelkyní mého blízkého kolegy z rádia Marka Řeřichy. Strávili spolu čtyři roky, to je strašně dlouhej vztah. Na finále jsme se dívali spolu a fandili jí. Během následujících patnácti let jsme se viděli tak desetkrát. Znali jsme se a věděli o sobě.

Vy si ten ročník Miss pamatujete?
Samozřejmě, porotu soutěže výrazně ovlivnila Halina Pawlowská, která prosadila svou kandidátku Kateřinu Stočesovou místo favoritky Aleny Šeredové. Panovalo kolem toho slušné dusno. Jenom Petra se tehdy neangažovala v slovních přestřelkách. Taky jsem to slyšel. Vybrali si Stočesovou a pak ji pod chatrnou záminkou, že neumí anglicky, nepustili na Miss World.

Prozradíte mi, jak přeskočila jiskra mezi vámi a Petrou?
Ne, to je moc osobní. Petra vám to řekla? (má mírně ustaraný výraz – red. pozn.) No vidíte! Ale co se mi na ní líbí, to vám rád povím. Je s ní obrovská sranda, je kreativní, pořád vymýšlí nějakou zábavu. Má obrovské srdce, což by do ní mnozí neřekli. Ona má starost nejen o svoje nejbližší, ale i o úplně cizí lidi. Vím, že to zní divně, ale ona je taková Matka Tereza a mě to na ní moc pozitivně překvapilo. A v neposlední řadě je samozřejmě nádherná.

Dovedete si představit, že si Petru vezmete?
Víc osobní otázka už asi neexistuje... To je neaktuální! (už zase mi čte v papírech – red. pozn.) Proč jsem zhubnul? Musel byste se zeptat: „Leoši, velmi jste zhubnul, ale teď už jste asi zase ve starých kolejích?“ A já bych odpověděl: „Ano.“ Nemyslíte, že už vám ty mé odpovědi budou stačit? A bude šéf redakce Story spokojený? Nezklamu ho, když je taky slávista?

Další zajímavé rozhovory a články si můžete přečíst v novém časopise Story