Staňte se předplatitelem našich časopisů
mojepredplatne.cz

Lasicu se Satinským zbožňovali Češi i Slováci, vadili komunistům i Mečiarovi

Milan Lasica a Július Satinský
Milan Lasica a Július Satinský
Zdroj: Profimedia.cz
Milan Lasica a Július Satinský

Herec Milan Lasica, který náhle a nečekaně zemřel přímo na jevišti bratislavského divadla, dlouhá léta spolupracoval s neméně oblíbeným kolegou Júliem Satinským. Zatímco dospělí diváci v Česku i na Slovensku se nemohli dočkat jejich vtipných scének a trefných komentářů, děti si oba herce zamilovaly v mnoha televizních pořadech. Stačí vzpomenout na pohádku Tři veteráni, seriál Křeček v noční košili nebo komedii století S tebou mě baví svět.

Milan Lasica původně začínal psaním vtipných scének a dialogů, které vymýšlel pro sebe a svého kamaráda Júlia Satinského. Jejich přátelství přitom začalo už v padesátých letech, kdy byli ještě chlapci. „Od útlého dětství jsme bydleli v téže ulici, on na jednom konci a já na druhém, jenže tenkrát to byla ohromná vzdálenost. První zábavné číslo jsme vymysleli na procházkách podél Dunaje. Bylo výsledkem čisté improvizace. Sami jsme ho vytvořili a sami se mu smáli. Tehdy jsme netušili, že by se to mohlo zdát směšné i někomu jinému,“ uvedl Lasica před časem pro časopis Reflex.

Dvojici pomohl herec Miroslav Horníček

Podle slavného komika bylo prý od začátku jasné, že Julo je vypravěč, zatímco on platí spíše za glosátora a autora point. „Když jsme se zprofesionalizovali, pracovali jsme různě. Někdy jsme psali společně, jindy každý zvlášť a dodatečně to dávali dohromady,“ vyprávěl Lasica, jakým způsobem vznikaly geniální skeče autorské dvojice. Ta se na Slovensku proslavila například kabaretními pořady Ktosi je za dverami, Náš priateľ René nebo Jubileum. „Bylo to šťastné setkání, ke kterému dojde jednou za sto let,“ zavzpomínal před časem Lasica v Českém rozhlase na dobu, kdy spolu komici pracovali.

A protože mezi Satinským a Lasicou opravdu fungovala nezaměnitelná chemie, režiséři je brzy začali obsazovat do svých filmů. Milovníci ironie a břitkého humoru si proto společně zahráli v pohádce Tři veteráni, filmech Srdečný pozdrav ze zeměkoule nebo Vážení přátelé, ano. Slovenští herci si tak zcela získali srdce českých diváků, kteří si jejich vystoupení už nikdy nechtěli nechat ujít. Málokdo ví, že jim kdysi obrovsky pomohl herec Miroslav Horníček, který je uvedl na českou scénu. „Rozhodující bylo, že nás pozval do svého televizního programu Hovory H. Měli jsme tam úspěch, a to vlastně způsobilo, že jsme potom hráli v divadle Semafor,“ podotkl Lasica pro Český rozhlas.

Herec a zpěvák původně vystudoval dramaturgii, což se mu v pozdější práci více než hodilo. Díky tomu, že znal všechna pravidla vzniku zábavných scének, je totiž s velkou radostí často porušoval. Při psaní si bral za vzor nejen Miroslava Horníčka, ale také Voskovce a Wericha. Ten se na začínající umělce dokonce jednou přišel podívat do divadla Semafor. „Seděl v první řadě. Velmi dobře se bavil, i když vůbec nic neslyšel. Měl problémy a nechtěl nosit ten přístroj. Takže vedle něj seděla Stella Zázvorková a ta, když se lidi smáli, mu vždycky do ucha zakřičela, co jsme říkali. A on se potom smál sólo. A když jsme zpívali píseň Fascination, tak vstal a dirigoval,“ popsal Milan Lasica.

Nejdřív vadili komunistům, pak Mečiarovi

V šedesátých letech oba umělci získali angažmá na bratislavské Nové scéně. Nejdříve hráli v operetě a později také v činohře. „Nemysli si, že já stále vystupuju jen s tebou. Už sis toho mohl všimnout – já vystupuju s ledaským – měl by ses občas dívat na televizi,“ vtipkoval podle České televize Lasica vůči Satinskému. Pravidelně hrál například s Bolkem Polívkou. V roce 1982 pak vzniklo Štúdio L+S, kde Milan Lasica působil jako výrazná osobnost i umělecký šéf až do nedávného skonu. Právě tam se Satinským pokračovali v tradici autorského divadla, v němž odlehčenou formou komentovali současné dění ve společnosti. Kvůli tomu se samozřejmě brzy dostali do hledáčku komunistů, kteří jim zakázali vystupovat. A po revoluci se zase stali trnem v oku slovenskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi.

Když pak Satinský v roce 2002 zemřel na rakovinu tlustého střeva, Lasica vzpomínal, jak jeho celoživotní přítel bojoval se zákeřnou nemocí. Ostatním prý nic neříkal ani ve chvílích, kdy už musel vědět, že jeho dny jsou sečteny. „Má můj obdiv za to, jak snášel průběh své choroby a nedal ji na sobě znát,“ uvedl pro PLUS Jeden deň herec. Ten později doplnil, že zpočátku byli s Juliem věrní kamarádi, a dokonce spolu jeden čas i bydleli. Později se jejich vztah změnil víc na pracovní, ale blízká spřízněnost duší u dvojice zůstala až do konce. A protože se oba herci snažili brát život s humorem a nadhledem, nikdy je nevyvedlo z míry ani to, když je fanoušci nechtěně zaměňovali. „Na to, že si nás lidé pletou, jsme si zvykli. Dodnes mě občas oslovují pane Satinský. Julo mi říkával: ‚Nic si z toho nedělej. I Marxe s Engelsem si pletli,‘“ řekl Lasica časopisu Reflex.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky


ZAVŘÍT REKLAMU