Ladislav Smoljak: Nárožného vyměnil za Abrháma, Svěrákovi nedal Trachtu

Ladislav Smoljak
Ladislav Smoljak

Vypadal tak trochu jako Albert Einstein a v mládí prý nosil podpatky, aby vypadal vyšší. Přesto si scénárista a režisér Ladislav Smoljak nemohl stěžovat na nezájem žen; propadaly mu v houfech, a on zase propadal jim. Ačkoli to na divadle ani ve filmu nebylo vidět, milostný život často narušoval jeho profesní dráhu.

Ladislav Smoljak se narodil v prosinci roku 1931 do rodiny krejčího, který do Čech přišel coby poloviční sirotek z Podkarpatské Rusi, neměl snadný život a svému synovi hodlal zajistit alespoň solidní vzdělání. Ladislav chtěl studovat režii na DAMU, ale nepřijali ho, a tak vystudoval obor matematika - fyzika na Vysoké škole pedagogické a nějakou dobu se živil jako učitel.

Zlom nastal v roce 1966, kdy se svými kamarády Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem založil Divadlo Járy Cimrmana. Přednášky o fiktivním géniovi přilákaly pozornost širokého publika a Ladislav Smoljak nakročil ke své vysněné dráze. "Moc nás potěšil třeba okamžik, kdy k nám poprvé zavítal Jan Werich. Svěřil se, že to za začátku žral a myslel, že skutečně někdo vykopal nějakého obrozence, ale pak mu přátelé řekli, že se mýlí, a tak se přišel podívat," vzpomínal Smoljak později v rozhovoru pro časopis Květy.

V práci neústupný šéf

V čem se však matematik ve Smoljakovi nikdy nezapřel, bylo puntíčkářství až pedanství, se kterým přistupoval k divadelní i filmové práci. Ačkoli v jádru choval odpor proti komunistickému režimu, na divadle demokracii neuznával. Všechno muselo jet podle něho, přestože měl jeho kolega Zdeněk Svěrák často jiný názor. Smoljak například vykázal z divadla Jaroslava Uhlíře, který dvakrát prošvihl představení, ačkoli se ho Svěrák zastával. Do hlavní role v komedii Vrchní, prchni! obsadil Josefa Abrháma, i když Svěrák prosazoval Petra Nárožného. A když pak přišlo na natáčení snímku Rozpuštěný a vypuštěný, Svěrák dostal jen maličkou roli básníka Jelínka, přestože chtěl ztvárnit samotného inspektora Trachtu.

Smoljak svou touhu po dokonalosti ovšem neuplatňoval jen na své kolegy, ale i sám na sebe. Zřejmě i z toho důvodu jsme ho nikdy ve filmech neviděli v hlavních rolích, vždy si pro sebe vybral méně významnou postavu, která mu přesně seděla. A protože si byl vědom toho, že se snadno nechá rozptýlit něžným pohlavím, v Divadle Járy Cimrmana nesměla účinkovat žádná žena.

Ladislav Smoljak a Petr Brukner v inscenaci Afrika aneb Češi mezi lidožravci

Ženy jako prokletí

I přes toto přísné opatření ženy Smoljakovou kariérou čas od času cloumaly. Po letech byl prozrazen jeho románek s Dádou Patrasovou, kterou poznal v dobách, kdy působila v Semaforu. Ačkoli byl v té době už ženatý, začal se jí okamžitě dvořit. "Milovala jsem jeho osobnost, měl pro mě nepředstavitelné duševní charisma," přiznala Patrasová po letech.

Smoljak se za život třikrát oženil, třikrát rozvedl a zplodil čtyři děti. Ve svém posledním svazku s manželkou Alicí se snažil sekat dobrotu, a dokonce se uvolil zvolnit pracovní tempo, aby mohl pracovat na stavbě domu. Jeho vášeň pro Alici a zedničinu se ovšem moc nezamlouvala Zdeňku Svěrákovi. Ten si dodnes myslí, že svět kvůli tomu možná přišel o několik vtipných scénářů, které by byl Smoljak mohl napsat místo míchání malty. "Třeba udělal zkoušky na náklaďák a ten auťák si pak koupil, aby mohl otloukat cihly a nemusel platit řidiče a dopravu. A já se vztekal, že kdyby si na to najmul lidi, mohli jsme místo toho psát a napsat toho víc,“ uvedl Svěrák v dokumentu televize Barrandov Tajemství Ladislava Smoljaka.

Do posledního dechu

Ženy a stavitelské nadšení však byly tím jediným, co Smoljaka kdy odtrhlo od práce. Od vystupování v divadle ho neodradila ani postupující rakovina močového měchýře; ještě devět dní před smrtí hrál Komenského ve hře České nebe, přestože byl výrazně zesláblý, trpěl bolestmi a špatně se mu dýchalo. Ačkoli si přál zemřít na jevišti, nakonec musel do nemocnice, kde 6. června 2010 ve věku 78 let svůj nabitý životní příběh uzavřel.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky