Znamená to, že jste teď dal herectví vale?

Divadlo jsem utlumil na minimum, ale moderovat budu dál a čekají mě i další projekty. Je ale pravda, že kapele Inspektor Kluzó, kterou jsme založili před pár lety, se teď hodně věnuju. Máme za sebou první desku.

Kde hrajete?

Po klubech, kavárnách, v sokolovnách, pozvali nás třeba i na majáles a hráli jsme taky na festivalech.

Jsou to vaše autorské písničky, nebo převzaté?

Složil jsem je já se Zdeňkem Králem. Právě, že revivalů je hrozně moc, z každé hospody se ozývá to samé, skoro nikdo nehraje původní věci. I proto jsme se rozhodli psát svoje písničky.

Kdo zpívá? Vy?

Ne, Vendula Příhodová, muzikálová zpěvačka, finalistka Hlasu Česko Slovenska z roku 2014. Pak máme piano, já hraju kytary a jako rytmiku máme cajón. Jsme jenom tři a hostující bubeník. Je to zatím hodně komorní.

Je to vaše první kapela?

Hrál jsem v jedné na gymplu, ale tohle je první opravdová kapela, která funguje, bere to vážně a skutečně vystupuje.

Takže je to splnění dávného snu?

Vlastně ano. Já jsem o založení kapely uvažoval už před třiceti lety a od studií na JAMU to odkládám. Teď jsem zjistil, že je to už tak dlouho, že je načase s tím konečně něco udělat. Přispěla k tomu situace, kdy jsem po jízdě na motorce přestal cítit dva prsty. Nakonec se sice ukázalo, že to nebylo z motorky a měl jsem jen přeleželý nerv, nicméně jsem nemohl hrát na kytaru. Právě tehdy jsem si říkal, že tak dlouho chci založit kapelu, až mi nakonec ochrnou prsty, a nic z toho nebude. A to byl ten impulz, že hned jak jsem se dal dohromady, kapelu jsem založil.

Jaký hrajete styl?

Je to takové multižánrové, náročnější pop jazz, jazz rock.

Co říká vašemu muzicírování manželka?

Jí se to hodně líbí. Naštěstí nejsme v situaci, kdy bychom museli honit hypotéky nebo splácet nějaké dluhy, takže můžu klidně rok dva pracovat na něčem, co není o jistém výdělku, ale o tom, že to prostě dělat chci, že mě to baví. Ale zadarmo to není, lidi na nás chodí, takže nějaké peníze vyděláme.

Ale asi nic velkého...

Když jsem šel dělat divadlo, tak jsem si taky nemyslel, že tím vydělám majlant, ale už několikrát se mi podařilo získat zajímavou práci za zajímavé peníze. Třeba Comeback nebo soutěž Co na to Češi. I díky takovým projektům můžu na chvíli jít jiným směrem.

Není tahle životní změna důsledkem tzv. krize středního věku? Je vám osmačtyřicet, roky byste na to měl.

Ale já jsem to chtěl udělat vždycky, jen na to zatím nebyl správný čas. Před lety jsem k tomu měl hodně nakročeno, ale začal Comeback, a mně bylo jasné, že když rozjedu kapelu, bude na mě každý pokřikovat Tomi Paci, takže jsem to odložil. Až teď je ta správná chvíle. Zatímco jiní zakládají kapely v patnácti, tak já v pětačtyřiceti. Mám prostě třicet let zpoždění.

A co televizní soutěž Co na to Češi? Přijal jste tuhle nabídku hned? Přece jen to není vaše typická parketa.

Já jsem ale nedostal přímou nabídku, pozvali mě na konkurz. Bylo tam hodně lidí, samí vynikající moderátoři, a o to víc mě těšilo, že nakonec vybrali mě.

Čím myslíte, že jste byl jiný?

Možná schopností improvizovat za jakýchkoli okolností, na jakékoli téma a v jakýkoli moment, což je v této soutěži potřeba a já jsem na to zvyklý. Mám improvizaci rád.

Myslíte, že internet jednou nahradí televizi?

Mladí lidé se na televizi už vůbec nedívají, někteří ji ani nemají. Když něco chtějí vidět, najdou si to na internetu. Problém ale je, že tam najdete jak věci dělané na profesionální úrovni, tak také s naprosto příšernou obsahovou i technickou kvalitou. Musíte si umět vybírat. Ale jinak myslím, že internet má obrovskou budoucnost. Nebude to dlouho trvat, a dožene klasickou televizi. Má totiž velkou výhodu v tom, že nepodléhá všem možným svazujícím pravidlům jako tradiční média, takže si tam vlastně můžete pouštět, co chcete. Je to svobodné médium.

To je pro vás, improvizátora, asi velká výhoda, že nemusíte přemýšlet, jestli to či ono smíte říct.

Přesně tak. Pro jednu televizi jsem dělal do silvestrovského vysílání scénku, kterou pak zakázali, a když jsem chtěl její záznam, řekli, že ji vymazali, že se ztratila. Po téhle zkušenosti už žádný autorský humor ve velkých televizích dělat nechci. To neznamená, že nebudu v televizi moderovat nebo hrát, ale nebudu už plýtvat silami na vlastní skeče. Nechci se znovu dočkat toho, že se to někomu z nějakého důvodu nebude hodit, že se bude bát to odvysílat.

O čem ta scénka byla, že nebyla vhodná k vysílání?

O prezidentovi, a je pravda, že byla dost ostrá. Šlo o novoroční projev Gustáva Husáka ze záhrobí, kde chválí Miloše Zemana. Napadlo mě, že s ní možná někdo bude mít problém, ale doufal jsem, že se tak nestane, že máme svobodu slova. Ale stalo se. Tak jsem ji uveřejnil alespoň v Matonoha TV. A to je to, o čem jsme mluvili. Na internetu vás nic nesvazuje, tedy pokud samozřejmě neporušujete nějaká etická pravidla.

Jaké byly reakce internetových diváků?

Velice pozitivní.

Nechystáte nějaký film?

Natočil jsem menší roli u Tomáše Vorla, jednu také na Slovensku, dvě léta po sobě jsem dělal Vinaře, kde jsem měl tolik natáčecích dní, jako bych měl tři hlavní filmové role.

Máte raději aktivní dovolenou?

Určitě, takže kolo, u moře mám nafukovací člun s motorem, pořídili jsme si paddleboardy. Neumím se válet. Jednou jsem byl na dovolené v takovém tom velkém hotelovém komplexu, a už mě tam nikdy nikdo nedostane. Není tam co dělat, každý den je stejný, a to mě nebaví.

TAK ŠEL ČAS

1971 - Narodil se 13. března v Brně.

1994 - Stal se členem brněnského HaDivadla.

1995 - Poprvé se objevil před kamerou ve filmu Byl jednou jeden polda.

2003 - Popularitu si získal díky roli JUDr. Sýkory v seriálu Rodinná pouta.

2004 - Oženil se s herečkou Lucií Benešovou. Dnes spolu vychovávají hereččina syna Luciána z prvního manželství, dceru Sáru, kterou mají v pěstounské péči, vlastního syna Štěpána a dceru Laru.

2006 - Začal vystupovat ve stand-up comedy pořadu Na stojáka.

2008 - V divácky velmi úspěšném sitcomu Comeback si zahrál roli zpěváka Tomiho Paciho.

2014 - Objevil se v seriálu Vinaři.