U e-mailového podpisu máte uvedenu spoustu zvláštních funkcí. Co znamená, že jste král Újezda?

Prostě že jsem tady (sedíme v kavárně na pražském Újezdě) král. Sice tu nebydlím, ale léta tady sportuju. Přifařil jsem se sem asi před 20 lety a už jsem tu zůstal. Máme tady soukromý fotbalový klub a tam jsem byl čtyřikrát králem.

Na jakém postu hrajete?

Jsem univerzální hráč, hraju, kde je potřeba. Jsem také generální manažer a prezident klubu.

Máme tedy vysvětlenu jednu funkci, pak tu máte uvedeno „ten hezčí z Pavarotti revival“.

S Jirkou Zemánkem zpíváme jako Pavarotti a já jsem hezčí než on.

Co by na to Pavarotti říkal, kdyby vás slyšel?

Byl by šťastnej. Myslím, že si lebedí v nebíčku, když to poslouchá.

Jdeme dál. Co znamená, že jste dvakrát nejlepší střelec Gusanos Rojos?

To je futsalová liga. Hrajeme pražský přebor a tam jsem dvakrát nejlepší střelec. Jsem zabiják.

Jak jinak. Ještě mě zaujalo, že jste útočník 1. hanspaulské ligy. Co to je?

Vy to nevíte? Hanspaulská liga se hraje v Praze už třicet let, možná čtyřicet. Je to uskupení lidí a systém lig. Hraje to asi 50 000 lidí. Já jsem hrál první ligu, což je top of the top. Spousta lidí se nikdy do první ligy nedostane a já tam mám dokonce skóre „co zápas, to gól“.

Vy si ze mě děláte legraci.

Vůbec ne, to je svatá pravda.

Dobře, jestli tohle všechno děláte, pak mi vysvětlete, jak to při vašem pracovním vytížení všechno stihnete?

Už na to nemám moc času, to je fakt. Třeba na florbal, který také hraju, mi ho moc nezbývá. Teď si půjdu zahrát asi po půl roce.

To z vás musí mít spoluhráči radost, když vůbec netrénujete.

Není třeba trénovat. Když někde diamant je, tak tam prostě je, ať se děje, co se děje. Když je někde schované zlato a vy sundáte vrstvu, která se na ně nanesla, zase tam to zlato je. A tak je to i se mnou. Pořád jsem nejlepší.

Vždycky jste chtěl být slavný?

Jasně, vždycky. Už jako malý jsem si psal do deníčku, že chci být slavný. A taky jsem chtěl být indián, a to se mi povedlo, takže jsem spokojený.

Vy jste indián? Jak se to projevuje?

Vším, způsobem jednání, nazíráním na věci. Musíte žít v souznění s okolním světem a sami se sebou. Musíte najít svou cestu, pak jste šťastná bytost. Indiáni dělají všechno tak, jak si myslí, že to je v pořádku. Kdyby měli v prérii Hanspaulku, určitě hrajou lakrosovou hanspaulskou ligu.

Vy mě zase „houpete“.

Nehoupu. Já jsem indiánský náčelník, vždycky jsem náčelník.

To jsem si všimla. I na Pevnosti Boyard, kde jste nedávno soutěžil, jste byl rychle králem situace.

Ale já nemusím být vždycky náčelník, ono to pokaždé nějak vyplyne ze situace, samo vás to uvrhne do role, kde máte být. A já jsem prostě náčelník.

Prý jste si z Boyardu vezl zásobu piv…

Mám dva kamarády, s nimiž máme dohodu, že když jedeme do zahraničí, musíme přivézt domů pivo a dárek.

Schováváte si etikety?

Schovávám, mám jich asi padesát. Jsem velký sběratel. Sbírám hrozně věcí, známky, kalendáříky, pytlíky na blití z letadla, pivní zátky, fotbalové dresy, hokejové puky…

Kde to všechno máte?

Po domech, bytech, mám to všude. Taky sbírám pivní tácky, brejle, začal jsem sbírat madonky, už mám tři.

To vám všechno vozí přátelé?

Ne, já si to pořizuju sám, i když kamarádi taky občas něco přinesou. Jo, teď jsem začal sbírat žraločí zuby. Mám pět milionů let starý zkamenělý žraločí zub.

Kde jste k němu přišel?

Koupil jsem ho v zoo. Založených sbírek mám hodně, ale nemají moc hodnotu, jen tu osobní.

Můžeme vás teď zase vidět v porotě pořadu Tvoje tvář má známý hlas, kde jste mimochodem zase náčelník. Je lepší být v porotě než vystupovat?

Jasně, nemusím se nic učit, nemusím se hodiny líčit, zpívat, stylizovat se do zpěváků, které nemám rád. Můžu do toho jenom mluvit.

Jakou muziku máte rád?

Takovou alternativnější. Je jedno, jestli je elektronická nebo „živá“, nemusí ani připomínat muziku, můžou to být třeba jen údery. Jo, teď jsem si vzpomněl, že taky sbírám boty.

Vás bych chtěla mít doma.

To spousta žen.

Teď zase chvíli vážně. Kdy jste začal režírovat reklamy?

Už při škole, kterou jsem přerušil, pak mě vyhodili a nakonec jsem se vrátil a dodělal ji. To znamená, že jsem magistr umění, mám na umění glejt. Všechno, co udělám, je umění, protože na to mám papír. Když vezmu třeba tuhle šunku, takhle ji položím a k tomu se napíše, že jsem to udělal já, tak je to umění, protože na to mám papír.

Je reklama umění?

Spousta lidí se na reklamu dívá shora, ale já jsem před časem četl článek od britské autorky, že do reklamy jdou ti nejlepší z nejlepších. Nevýhoda je, že se tam někdy zaseknou a nejdou už dál. Je to totiž docela pohodlný život a velmi dobrý zdroj obživy. U reklamy se také dostanete k takovým technologiím, o nichž se filmařům nezdálo, protože v reklamě na rozdíl od filmu není o peníze nouze. Na 30vteřinový film máte v zahraničí rozpočet 20 milionů korun. O všechno je postaráno, všechno klape, nic není problém. U filmu naopak pořád na něco čekáte a všechno je hrozně složité.

Vy jste se ale i přesto nechal k filmu zlákat.

Je to jenom rozšíření obzorů. Když se před skutečného muže postaví jakákoli výzva, která je ho hodna, tak se té výzvy ujme a zkusí ji naplnit, jak nejlépe umí. A tak to mám se vším, s herectvím, s účastí v pořadech… Rozevírám nůžky, abych zjistil, čeho jsem schopen, co mi jde, v čem jsem fenomenální.

Jak se z režiséra stane herec? Usiloval jste o to?

Že jsem dobrá tlama, na to se přišlo už na FAMU, kde jsem hrál ve školních filmech. Pak jsem začal hrát větší a větší postavy a dneska jsem ve stejné škatulce jako třeba Tom Cruise a Sean Penn. Už jsme tam jen my tři, protože Brad Pitt je poslední dobou divnej, plastiky mu sešroubovaly ksicht. Dobrej je taky Daniel Day-Lewis. A ještě mi tam napište Javiera Bardema, takže je nás vlastně pět. A víte co, přidejte ještě DiCapria, to je taky docela dobrej herec. Tak jo, může nás tam být šest.

Jako herec jste se nedávno představil ve filmu Instalatér z Tuchlovic. Psal vám roli Tomáš Vorel na tělo?

Seznámili jsme se na filmu Vejška, padli si do oka a on mi pak volal, že má scénář přesně pro mě. Řekl jsem, ať mi ho pošle, ale už rovnou jsem věděl, že to chci hrát. Tomáš je totiž výbornej chlapík, trochu blázen, ale skvělej, a scénář byl krásnej. Hrát v tomhle filmu byla paráda.

Znamená to, že teď budete víc hrát?

Co já vím, co mi indiánský život přinese. Nebráním se tomu. Když nic nepřijde, tak nepřijde. Celý život to mám takhle, co bude, bude, nikam se netlačím.

Takže zůstáváte i u reklamy?

Ano, ale točím míň, protože to sežere moc času. Když chcete být nejlepší, a já jsem nejlepší, tak se na natáčení musíte dobře připravit, a to chce čas.

Jste nejlepší u nás, nebo i na světě?

I na světě, to je snad jasný. Ne, možná bych mohl být nejlepší, ale jak říkám, musíte tomu věnovat spoustu času, a to já si nechci ukrojit. Musel bych se odstěhovat do zahraničí, bydlet v Anglii nebo v Americe, abych dostával nabídky na ty největší kampaně. Spousta věcí by mi utekla, nemohl bych chodit na fotbal, nebyl bych nejlepší střelec našeho týmu, nehrál bych hokej. Takže jenom tušíme, že jsem nejlepší na světě. Kdybych chtěl, určitě bych byl. Kdyby to bylo nutný, tak to dokážu. Ale já chci mít čas na kamarády, na rodinu, mám dvě děti…

Vidí vás doma vůbec?

Ale jo, oni věděli, do čeho jdou. Podporují mě, protože jim nic jiného nezbývá. My indiáni to máme takhle: Každý dělá, jak to cítí, a pokud mu něco nevyhovuje, tak se ozve. Víc s tím nenadělám, mám se změnit?

Stává se vám, tak jako teď mně, že lidé nevědí, na čem u vás jsou, jak to právě myslíte?

To se mi stává pořád, ale mně to vyhovuje.

To je mi jasné, ale já třeba nevím, jak tenhle náš rozhovor vůbec zpracuju.

Napište tam, co chcete, je to váš rozhovor.

A co titulek, poradíte mi? Mám napsat „Nejlepší reklamní režisér na světě, kdyby chtěl?“

Napište: Nejlepší chlap na světě. Kdyby chtěl. *

TAK ŠEL ČAS

1974 - Narodil se 10. října v Praze.

1999 - Stal se držitelem hudební ceny Anděl za nejlepší český videoklip, který natočil pro zpěvačku Annu K.

2004 - Získal cenu Anděl za videoklip pro skupinu Tata Bojs a režijně byl podepsán pod úspěšným reklamním spotem na Kofolu.

2009 - V rámci soutěže českých reklam Louskáček byl oceněn za přínos české reklamě.

2010 - V seriálu Okresní přebor mu připadla role brankáře a zároveň seriál i spolurežíroval.

2016 - Narodil se mu syn Wolfgang (má ještě staršího Honzíka). Zúčastnil se soutěže Pevnost Boyard, zahrál si hlavní roli ve filmu Instalatér z Tuchlovic, zasedl v porotě soutěže Tvoje tvář má známý hlas.