Kaskadérku děláte od osmnácti let. Ještě vás baví tlouct sebou o zem?
(směje se) „Baví, ale je pravda, že dneska si už práci hodně pečlivě vybírám. Mám před ní čím dál větší respekt, už vím, jak moc to bolí. Naštěstí už nejsem v situaci, kdy ji vzít nutně musím, a to je fajn.“
Co jste točila naposledy, koho jste dublovala?
„Za Zuzanu Norisovou jsem pro jeden seriál dělala pád pod auto, za Ninu Divíškovou zase spadnu ve filmu V peřinách.“
To je docela velký věkový záběr – Zuzaně Norisové je kolem třiceti, paní Divíškové přes sedmdesát… Prý občas zaskakujete dokonce i za chlapy?
„Ano, když potřebují chlapa s drobnou postavou, často osloví mě.“
Hanka Dvorská
Jste kaskadérka, děláte parašutismus a paragliding, lezete po skalách, umíte bojové sporty, vedete kurzy spinningu pro náročné, kurzy cvičení pro muže… Máte i typicky ženské záliby? Co třeba tanec?
„Já miluju každý pohyb, takže tančím moc ráda. Jako holka jsem chodila do tanečních i do tzv. pokračovaček. Bohužel, můj manžel, který sice je také sportovec a většinu sportovních aktivit máme společných, tančit prostě odmítá. To ale zná asi spousta žen..." (směje se).
A co móda? Zná žena vašeho povolání něco jiného než kalhoty a tenisky?
„Přiznám se, že v něčem jiném než v džínách, teniskách a bundě mě potkáte málokdy. Není to ale o tom, že bych se nerada hezky oblékala. Mám doma spoustu krásného oblečení, ale vzhledem k tomu, že se de facto pohybuji mezi tělocvičnami, nosím to, co je hlavně praktické. To máte stejné jako krátké vlasy – pro mou práci jsou skoro nutností, vždyť se několikrát za den musím sprchovat. Ale když je nějaká příležitost, jako každá jiná ženská se pěkně obléknu a chci se líbit.“
Kaskadérka
Pomalu, ale jistě se blíží Vánoce. Co vy a cukroví?
„Peču, samozřejmě, začínám po Mikuláši. My totiž v rodině máme takový zvyk, děláme tzv. cookies cup. Každý rok napeču deset dvanáct druhů cukroví, pak je ochutnáváme a bodujeme. Já, manžel, syn, dcera… A které dva druhy cukroví dostanou nejhorší ohodnocení, ty příští rok vyměním za jiné.“
Pečení, ochutnávání cukroví – to je příjemná část Vánoc. Vás to netrápí, ale řada žen pak začne řešit, jak shodit nabraná kila. Co byste jim poradila?
„Nejlepší metodou na hubnutí je běh. Když budete každý den běhat, k tomu pětkrát denně jíst – klidně, co vám chutná, ale v malých dávkách, u zdravého člověka musejí jít kila zaručeně dolů.“
No jo, ale kdo mě donutí denně běhat…
„Tak přijďte na náš Boot Camp.“
Boot Camp? Já slyšela, že to je cvičení podobné vojenskému výcviku americké armády…
„Původní Boot Campy skutečně pocházejí z Ameriky a podobají se vojenskému výcviku. Já jsem se ale jimi pouze inspirovala a s kamarádem jsem vytvořila šestitýdenní cyklus cvičení, které může absolvovat opravdu každý zdravý člověk. Cvičí se třikrát týdně, pondělí – středa – pátek, od tři čtvrtě na sedm ráno. To je totiž doba, kdy má většina lidí čas a nikdo se nemůže na nic vymlouvat. V pondělí cvičíme v tělocvičně, při příjemné hudbě, kterou vybírám, ve středu a v pátek chodíme běhat na Petřín. K tomu posilujeme a místo nářadí používáme, co je po cestě. Lavičky, zábradlí, stromy…“
Hanka Dvorská
Vážně to zvládne i žena? Bez jakéhokoli předchozího tréninku?
„Jasně, není se čeho obávat. Každý Boot Camp vedu ještě s dalšími instruktory, takže na začátku si účastníky rozdělíme do skupin – od borců po lidi sportem nedotčené, a každé skupině se dělá program na míru. Není to nějaká procházka, jde opravdu o poměrně náročné cvičení, ale dá se to zvládnout a hlavně to má smysl a efekt. Už jsem měla na Boot Campu řadu žen, které před ním neuběhly ani pár desítek metrů, a dneska chodí běhat normálně, dokonce si některé troufnou na závody, jako je Velká kunratická.“
Pořád ale nevím, proč si mám vybrat Boot Camp. Nestačí, když chodím třeba do posilovny?
„Pokud chodíte opravdu pravidelně, nešidíte to, tak proč ne. Ale ze zkušenosti vím, jak se lidé často nemohou k pravidelnému cvičení donutit, mají spoustu výmluv. A další věc, která odlišuje Boot Camp od posilovny? Posilovna je poměrně neosobní prostředí, cvičí tu každý sám. Boot Camp je velká pohoda! Vždycky se na něm vytvoří dobrá parta. Lidé se navzájem hecují, mnohdy se stýkají i mimo cvičení. Je to zábava a já dokonce tvrdím, že Boot Camp funguje také jako dobrá seznamka" (směje se).
Hanka Dvorská
Když se tak dívám na výčet vašich aktivit, říkám si, jak to všechno můžete stihnout?
„Zvykla jsem si brzy vstávat – každý den v 5.20. Ráno mám obvykle cvičení, pak jdu nakoupit, vařím, uklízím, zhruba dvě hodiny sedím u počítače a vyřizuji administrativu, pak zase cvičení, do toho chodím na angličtinu a španělštinu, šiju...“
Šijete? To není pro dnešní dobu už úplně typický koníček...
„Vyrostla jsem v době, kdy toho v obchodech moc nebylo. Nezbývalo než si oblečení i sportovní věci ušít. Rodiče mi v osmnácti koupili první silný šicí stroj, a tak jsem se postupně naučila šít. Dneska už mám tři stroje, šiju batohy, bundy, speciální oblečení na sport, postroje na lezení, zašiju boty...“
Vážně nechápu, jak to všechno zvládáte?
„Vždycky říkám, že nejdůležitější na světě je zdraví a to, aby se lidem, na kterých vám záleží, nic zlého nedělo. Když tohle máte a děláte věci, které vás baví, pak to jde samo. Na druhou stranu nechci ze sebe dělat paní dokonalou, spoustu věcí neumím nebo je časově nezvládám. Prostě jako normální ženská.“
Co vám v současnosti dělá největší radost?
„Toho je hodně, ale teď asi nejvíc má čtyřměsíční vnučka Sašenka.“