Odborné studie a čísla týkající se koronaviru v případě dětí vyznívají optimisticky. Není sice radno situaci podceňovat, jako ostatně nikdy v případě téhle zatím nepříliš probádané choroby, ale rozhodně není potřeba panikařit. Z celkového počtu diagnostikovaných tvořily děti jen asi dvě procenta. Navíc se na ně přišlo většinou náhodou, kdy onemocněl někdo dospělý a byli testováni i jeho blízcí.

Zhruba u 90 procent malých pacientů se totiž nemoc projevuje buď zcela bezpříznakově, nebo jen velmi mírně. Případně se projeví jako běžná viróza, tedy teplota, bolest v krku, kašel, rýma, slabost, u malých dětí se ještě mohou přidat problémy zažívacího traktu, tedy nevolnost, bolest břicha, zvracení nebo průjem. Jen zřídka se průběh vyvíjí dramatičtěji, například až do zápalu plic. Kritické stavy, které mohou vést až k úmrtí v důsledku selhání srdce nebo zánětu mozku, jsou u dětí absolutně výjimečné. Může dojít k přehnané reakci imunitního systému na vir, což může v důsledku vést k poškození orgánů, ale i tento, naštěstí ne běžný stav, lze s lékařskou intervencí úspěšně zvládnout.

clanek|5080724#Proč i děti s oslabenou imunitou nebo jinak chronicky nemocné zvládají většinou boj s covidem-19 bez větších problémů, není úplně známo. Někteří odborníci se domnívají, že děti jsou častěji vystaveny jiným typům koronaviru, způsobujícím třeba obyčejnou rýmu, a proto si jejich tělo na covid-19 vytvořilo protilátky. Případně jako důvod vidí silnější imunitu obecně, kdy se mladý organismus dokáže s chorobou vypořádat lépe než u starých, již celkově oslabených pacientů.

Nebezpečí koronaviru u dětí tedy tkví spíš v tom, že se mohou stát nepozorovaně přenašeči infekce, a to i mezi své blízké, z nichž mnozí mohou patřit do rizikových skupin, nejčastěji prarodiče. Problémem je také například u školkových dětí dodržování hygienických opatření. Kromě běžných a známých způsobů přenosu se virus může vylučovat i stolicí, a to i několik dní po nákaze, takže u malých dětí, které ještě samy nedodržují hygienu, může dojít k přenosu i tímto způsobem.

Je proto namístě opatrnost v kontaktu i zdánlivě zdravých dětí s rizikovými skupinami. Není například úplně vhodné dávat v současné situaci třeba školkové děti na hlídání babičce a dědovi nebo se navštěvovat bez dodržování hygienických opatření, jakkoliv je omezení kontaktu nepříjemné. Ale bát se o dětské zdraví v souvislosti s koronavirem bezprostředně nemusíme.