Fagan se ale navíc tváří jako svědomí lidstva a poslední spravedlivý. Už zase dorazil i k nám.

„On sám pro nás v podstatě nic neudělal, jen si na válečných odškodněních vybudoval popularitu,“ řekl nám v roce 2001 předseda Svazu nuceně nasazených Ing. Karel Horák.

Otroci, tsunami i Borat

  • 2002: Zaplaťte za otroky Velké firmy jako R. J. Reynolds Tobacco, Lehman Brothers či Union Pacific Railroad měly zaplatit za „obohacení z práce otroků“. Edward Fagan ale neprokázal žádnou souvislost.
  • 2002: Apartheid = 50 miliard? Po úspěchu s válečným zlatem žádal Edward Fagan od švýcarských bank 50 miliard dolarů za spolupráci s jihoafrickým státem v době apartheidu. Neuspěl a na tiskové konferenci v Curychu byl vypískán.
  • 2003: Diamant je nejlepší přítel Kolosy typu De Beers, Anglo American aj. zažaloval za „profitování z rasové diskriminace v JAR“. Soud žalobu zamítl.
  • 2004: U Rakušanů narazil Po zlatě a kontech obětí holocaustu to Edward Fagan zkusil s jejich uměleckými díly. Z jejich krádeže během 2. světové války obvinil především Bank Austria. U soudu byl ale označen za podvodníka a odsouzen k zaplacení pokuty a nákladů řízení ve výši přes 350 000 dolarů, následkem čehož zkrachoval. (Ve Vídni si Fagan pořídil i malý sexuální skandálek: užíval si zde se 17letou litevskou prostitutkou Ingou, přičemž v Rakousku je prostituce legální až od 18 let. Inga prý ale Faganovi řekla, že už jí je 22 let.)
  • 2004: Otroci se vracejí Tentokrát však měla z jejich převozu profitovat britská pojišťovna Lloyd´s. Žalobu ale odmítly samotné organizace sdružující potomky otroků.
  • 2003: Od Kaprunu utekl Příbuzným amerických obětí požáru v kaprunském tunelu Edward Fagan nasliboval hory-doly. Nakonec je ale ponechal jejich osudu poté, co řadou chyb velmi snížil jejich šance na odškodění.
  • 2005: Za tsunami může stát? Thajsko, američtí meteorologové a hotely Sofitel měly platit za údajné nedostatečné varování před tsunami.
  • 2006: Na Borata nesahat! Od holocaustu se Edward Fagan dostal až k frašce. V zastoupení dvou obyvatel rumunské vesničky Glod žádal odškodné 30 milionů dolarů, neboť prý uvedení filmu Borat poškodilo jejich lidská práva. K soudu ale nepřinesl žádná fakta ani důkazy.