V Kamenici měla nejprve sestřička Kateřina potíže mezi ostatní kolegyně z chirurgie zapadnout. V průběhu seriálu musela dospět a právě v tom jí pomohli dva muži. Nejprve tvořila pár s lékařem Daliborem Fryntou, ten ale později podlehl rakovině. 

Po jejím boku v tuto těžkou dobu stál další lékař Ota Kovář, se kterým se Kateřina přátelila. Po čase mezi nimi přeskočila jiskra, svou lásku si ale museli tak trochu vybojovat. 

Poté, co Jana Stryková v Ordinaci skončila, věnovala se především výchově svého syna Jáchyma. Jeho tatínkem je Matěj Matuška, vnuk legendárního zpěváka Waldemara Matušky. Postupně se ale k herectví navrátila. Objevila se tak například v seriálu Slunečná nebo aktuálně ve druhé řadě komediální série Dobré ráno, Brno. 

Zcela změnila prostředí

Dlouhá léta žila Jana Stryková v Praze, ačkoliv pochází z Brna. Nakonec ale zakotvila na ještě úplně jiném místě, a to v Krkonoších. Rozhodla o tom, jak to často bývá, náhoda. 

“Hledali jsme chalupu, kam bychom mohli s rodinou jezdit, a nemusela být konkrétně v Krkonoších. Chtěli jsme, aby byla v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Jenže pak jsme přijeli do Krkonoš, začalo mi bušit srdce a věděli jsme, že je to ono. Láska si holt nevybírá a život se neodvíjí vždy podle plánů. Alespoň ten můj ne,” vysvětlila herečka v rozhovoru pro Lidovky.

“Nemohli jsme pro syna najít školku, tak jsme se tam na nějakou dobu přesunuli. Všem se nám tam zalíbilo. Náš syn je hodně živý a zvídavý chlapeček a neuvěřitelně se tam uklidnil. Pro děti je to mnohem klidnější a srozumitelnější prostředí než město,” pokračovala ve vyprávění. 

Na Krkonoše si musela zvyknout

Když poté vypukla pandemie koronaviru a umělecký život se zastavil, rozhodla se její rodina, že v Krkonoších zůstanou. Nakonec si tam natolik zvykli, že se chalupa stala jejich stálým domovem i poté, co epidemie skončila. 

Neprožili tam ale zdaleka pouze idylické chvíle. S novým domem se pořádně natrápili, než se skutečně stal dobrým místem pro život, a tak se to bez pořádné rekonstrukce neobešlo. 

"​​K rekonstrukci nás přinutily okolnosti, protože se nám propadla střecha a my jsme narychlo sháněli materiál a řemeslníky. Kdo někdy stavěl, asi mi dá za pravdu, že je to běh na dlouhou trať po velmi trnité cestě. Už se těším, až tato životní kapitola bude z ranku „už se tomu jen směju“. Zatím je ta zkušenost velmi živá,” popsala Jana Stryková. 

Z Prahy se Jana Stryková cítí vycucaná

Než si jako typičtí Pražáci na venkově zvykli, nějakou dobu to trvalo. Život na horách je specifický, a to zvlášť v zimě. Místní si s nepříznivým počasím hravě poradí, ale novousedlíci se musí vše potřebné naučit. Herečka tak vzpomíná například na okamžiky, kdy uvízla v závěji a v autě neměla žádnou lopatu, kterou by se mohla z maléru dostat.

I přes tyto těžkosti si ale Jana Stryková myslí, že jí Krkonoše velmi prospívají. “Jsem radostnější, nedokážu se tam zlobit. Ani na to nemám čas. Je tam hodně práce. Když si chcete zatopit, musíte si zkrátka nasekat dřevo. Celkově jsem ale klidnější,” uvedla. 

“Když se tam vracím z Prahy, na dálnici za Hradcem Králové začínám cítit, jak mi zvolna klesá adrenalin. Praha je hektická, nabírám v ní spoustu vjemů a informací, jsem pak ale vycucaná jako citron. V Krkonoších dočerpám energii. Působí to úplně samo,” dodala umělkyně.

Související články