Na jaře 1982 přišel zpěvákovi do Československé televize dopis v obálce nadepsané „Zpěvák soudruh Karel Gott“. Pisatel, který se podepsal jako Charta82, se nedokázal smířit se slavíkovým projevem na akci Anticharta z roku 1977 v pražském Divadle hudby. Vadilo mu, že zpěvák vystoupil na podporu komunistického režimu, a proto po něm chtěl tři miliony korun. Vyhrožoval mu, že když to nesplní, tak ho zlikviduje.

Ozbrojený policista v kufru auta

Gott se proto obrátil na policii a okamžitě se rozjela akce připomínající děj špionážního thrilleru. Případ si vzala na starost Státní bezpečnost a Útvar zvláštního určení (dneska URNA), který se specializoval na protiteroristickou činnost. Ti slíbili ochranu jak slavíkovi, tak jeho otci Karlovi, který s ním v té době bydlel na Bertramce. Mistrovo sídlo proto hned začalo hlídat několik policistů.

Aby si zpěvák zachránil život, měl podle domluvy se Státní bezpečností předstírat předání peněz vyděrači na odpočívadle mezi Prahou a Kolínem. Den před akcí Gott dostal kufřík s falešnými bankovkami a štěnici. Kromě toho se do kufru zpěvákova auta schoval ozbrojený kriminalista Tomáš Smola.

„Vedení na tuto akci vybralo tři lidi, mě jako osobního strážce pana Gotta a další dva na ochranu jeho vily na Bertramce. V dopise bylo jasně napsáno, kde a v kolik hodin mají být peníze předány, a naším úkolem bylo zasáhnout ještě dřív, než budou předány. Bylo totiž velmi pravděpodobné, že až Karel peníze předá, budou se ho snažit jako svědka odstranit, a on by přišel o život,“ popsal pro web blesk.cz Smola. Ten později pracoval pro Gotta jako řidič a osobní strážce.

Bál jsem se o život táty

„Seděl jsem v autě a měl jsem opravdu nahnáno. Bál jsem se. O život svůj, Tomáše v kufru i mého táty. Věděl jsem sice, že pro případ nouze mají policisté připravený vrtulník, ale bůhvíkde,“ popsal zpěvák náročné chvíle podle deníku Blesk v nejnovější knize Má cesta za štěstím.

Jak později vypověděl Tomáš Smola, Gottův tatínek se nastalou situací vůbec nedal rozhodit. „Ten starý pán měl pro strach uděláno. Když jsme přišli a já si svlíknul bundu, zasmál se a řekl: ‚Karlíčku, podívej, vypadá jak ten Belmondo!‘ Tenkrát zrovna běžel film Policajt nebo rošťák a já měl pistoli v podpažním pouzdru stejně jako on,“ doplnil Tomáš Smola.

V blízkosti odpočívadla podle deníku Aha! už týden před akcí čekalo třicet tajných. Schovávali se v maringotce zapřažené za náklaďákem Praga. Vůz měl schválně odmontovanou přední nápravu, aby nebudil podezření. Kromě toho měli estébáci připravené dva vrtulníky, dvě soupravy na videozáznam, přístroj na noční vidění nebo přijímač radarového signálu včetně radarové nástrahy. Podle spisu kriminalisté měli k dispozici také desítku osobních aut, pistole a kasry.

Nakonec ale žádní vyděrači nepřijeli. Když Gott v modrém golfu dorazil na určené místo, byla už tma. „Karel měl za úkol monitorovat bezprostřední okolí a hlásit mi to. Světlo, pohyb, ruch. Nic neviděl, nic neslyšel. Čekali jsme tam patnáct minut a já mu pak po poradě s operačním důstojníkem řekl, že se vracíme,“ vzpomínal Tomáš Smola.

Zlatý slavík pak začal uvažovat, že celou kauzu zorganizovala sama Státní bezpečnost. „Zřejmě aby mě vyděsila a vzápětí mi mohla demonstrovat, jak se o mě dokáže postarat, ochránit mě,“ přemýšlel Karel o akci s pověstným názvem „Slavík“. Gott měl tehdy domluvené koncerty v Německu, a proto požádal o otcovu ochranu.