Statisíce dívek a žen jej bezmezně obdivovaly, milovaly a toužily po tom se se svým idolem setkat. A některým z nich se to skutečně podařilo. Například i půvabné Kateřině, která se namísto snění o setkání s Karlem Gottem rozhodla konat a vyrazila přímo k němu domů.
Zaujala jej její přímočarost
„Rodiče zrovna nebyli doma, takže jsem výjimečně otevřel dveře, za kterými stála krásná, sebevědomá hnědooká bruneta. Představila se, vysekla poklonu mému zpěvu a šla rovnou na věc: ‚Karle, ráda bych vás lépe poznala,’” vracel se Karel Gott ve své knize Má cesta za štěstím v čase k momentu, kdy se setkal s jednou ze svých největších lásek.
Kateřina byla pro Karla Gotta nejen krásnou ženou, ale také velmi zábavnou, přímočarou a rozesmátou osobou, která navíc dokázala chápat, co všechno jeho profese obnáší. A pochopitelně dokázala zkousnout i přízeň jeho dalších fanynek. „Nikdy mi nevyčítala, že náš vztah skrývám, neukazuji se s ní na veřejnosti, natož aby kritizovala, že jsem ji oficiálně nepřivezl jako přítelkyni,” popisoval svou utajovanou milenku Mistr, který v té době nechtěl být zkrátka vnímán jako zadaný muž.
Nečekaný rozchod a zlá nemoc
Karel Gott ve své knize uvedl, že se s Kateřinou tajně vídal zhruba 12 let. Kráska, která měla dlouhou dobu pro vše pochopení, ovšem ke konci evidentně od vztahu očekávala víc a nechtěla se nadále spokojit s rolí utajované milenky. Se zpěvákem tedy poměr ukončila a společně se svou kamarádkou se odstěhovala do Mnichova, kde chtěla podnikat v oblasti módy.
Mistr se s Kateřinou ale nějakou dobu vídal i nadále, než se zamilovala do německého makléře. Pak o sobě nevěděli až do devadesátých let. Tehdy totiž zpěvákovi zazvonil telefon a ze sluchátka se ozval hlas jeho dávné lásky, která chtěla Gottovi sdělit zdrcující zprávu. Oznámila mu, že umírá na rakovinu. „Neměl jsem slov, zasáhlo mě to do hloubi duše. Krutá nemoc ji zastihla v nejlepším věku, nebylo jí ještě ani čtyřicet,” vzpomínal Mistr. Přestože se Kateřině sám snažil pomoci, nakonec bohužel nemoci podlehla.
„Ta báječná žena patřila k prvním a současně největším láskám mého života. V Mnichově jsem pak s hlubokou jizvou v srdci poprvé v životě stál nad rakví své milé. Někoho, koho jsem měl opravdu moc rád,” zakončil Karel Gott své vyprávění.