Ke zpěvu a k hudbě obecně tíhl Gott odmala. Chybělo málo a vůbec by se tomu nevěnoval. Vyučil se totiž elektrikářem, ale už od počátku bylo jasné, že by měl směřovat jiným směrem. O jeho marné snaze pohovořil mistr Jan Novák, který ho měl před více než 40 lety na starost.

„Přišel k nám jako vyučenej. Abych poctivě řekl, a on se neurazí: on by tou elektrikařinou nikdy neprorazil jako tím zpěvem. Na nějakou velkou akci, aby mu dal někdo motorek a on ho převinul, tak to jsem ho vážně neposílal,“ prozradil Novák podle deníku Aha!.

Ještě, že se Gott nestal elektrikářem...

Bylo zřejmé, že Gotta to vůbec nebaví a nezajímá. Logicky mu to tedy ani nešlo. „Otec chtěl mít syna, který umí řemeslo, jež má zlaté dno. Říkal mi: drž se toho ČKD,“ vzpomínal Gott v pořadu Jiřiny Bohdalové Zrcadlo tvého života.

Na otázku, zda by herečce uměl vyměnit pojistky, odpověděl nápadně rychle. „A máš napěťové, nebo proudové spínání? Asi máš diferencovaný transformátor. A pokud jde jedna fáze do země, tak ta sekundární cívka indikuje napětí a to poté dá impuls zapnutí nebo vypnutí!“ vychrlil ze sebe Gott.

Vyučil se, ale vůbec mu to nešlo

Dá se předpokládat, že se odpověď naučil předem. I mistr posléze potvrdil, že Gott v řemeslu příliš zběhlý nebyl. „Platili jsme mu šest korun za hodinu. Ale že by se tím uživil? Na nějakou velkou práci to nebylo, určitě by tím neprozradil tolik jako zpěvem,“ řekl Novák v pořadu Bohdalové.

Gott se zkrátka odjakživa chtěl věnovat zpěvu a umění. Pořádal nejednu výstavu svých obrazů. Vždy byl skromný a nikdy se svým malířským umem příliš nechlubil. Maloval si jen tak pro radost a později to začalo vynášet.

Hudba byla pro Gotta vším

Někteří lidé z umělecké branže jsou mu dodnes vděční zejména za štědrou finanční injekci. „Ať řeknu cokoliv, slovem se to vyjádřit nedá. Pan Gott změnil můj život tím, že mě přivedl do Prahy do kostela svatého Rocha, kde před téměř třiceti lety vznikla Galerie MIRO. Bez jeho tehdejší finanční pomoci bych zůstal v Německu,“ uvedl pro novinky.cz galerista a zakladatel cen Trebbia Miro Smolák.

„I proto jsem před lety k Mistrovým šedesátým narozeninám vystavil v kostele svatého Rocha asi dvacet jeho obrazů, které denně vidělo čtyři sta až šest set lidí,“ řekl.

„Když v domečku vedle kostela svatého Rocha maloval své obrazy, nikdy se nevyjadřoval v tom smyslu, že chce vystavovat v Národní galerii. Pokorně a laskavě mluvil o svých tazích štětcem jako o výrazu jisté relaxace v jiné dimenzi, než byl jeho zpěv,“ dodal Smolák.