Krutý osud Kamily Moučkové: Muže jí přebrala Brejchová, pak lepila pytlíky

Kamila Moučková
Kamila Moučková
Zdroj: profimedia
Kamila Moučková

Kamila Moučková byla v jistém směru průkopnicí. Televizní noviny totiž až do roku 1957 nehlásila žena. Bylo to neobvyklé i na evropské poměry. Cesta to ovšem byla trnitá. Moučková si totiž zažila mnoho zásadních historických událostí naživo.

Moučkovou vychovávala především babička, u které bydlela. Její otec, zarytý komunista, byl příliš zaneprázdněný zakládáním buněk komunistické strany na Vysočině. Na cestách ho vždy doprovázela manželka. Když jí bylo šest, odstěhovala se s rodiči do Prahy. Po nějaké době, roku 1939, se ale vrátila společně s maminkou a malou sestru. Její otec musel emigrovat do Anglie. Jakožto novinář se připojil k zahraničnímu vysílání BBC, kde nevysílal pod pseudonymem, ale svým jménem.

V roce 1942 kvůli otcově chybě skočila maminka Kamily v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Kamily se opět ujala babička, ale aby Kamilu neohrozila, raději ji přestěhovala do Polné, kde na ni dohlížela paní Švormová. Švormová byla ochotnická herečka a Kamilu brávala sebou na zkoušky. Od té doby se Kamila chtěla stát herečkou a po válce se přihlásila na konzervatoř.

Pak už její život začal připomínat horskou dráhu. Její maminka se vrátila z koncentračního tábora s 38 kily, ale mezitím si její manžel, Vilém Nový, našel jinou ženu. Maminku Kamily držela při životě jen víra v návrat k muži jejího srdce. To se ovšem nikdy nestalo. Moučková později skutečně začala hrát. V Horáckém divadle v Jihlavě poznala svého prvního manžela Miloše Williga. Po narození dcery Kateřiny se manželství rozpadlo. Kamila se zamilovala do rodinného přítele a vzala si ho.

Manžel ji podváděl s chůvou

Tím byl Josef Moučka, se kterým měla Kamila děti Barboru a Ondru. Později Moučková zjistila, že není dobrou matkou ani manželkou. Pořád pracovala a Josef si mezitím začal s paní na hlídaní, kterou známá hlasatelka najala. Byla zaneprázdněná vznikem televize. Československá televize začal fungovat 1. října 1959. „My jsme to v roce 1956 dělali na koleni v sedmi lidech,“ svěřila se Moučková v 13. komnatě na ČT.

Přechod mezi rozhlasem a televizí rozhodně nebyla legrace. Zlom přišel 12 let po nástupu, kdy informovala o okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy do poslední chvíle. Provizorní studio bylo v měšťanské Besedě. Z toho ji 27. srpna vyvedli sovětští vojáci. Druhé provizorní studio, protiatomový kryt v Hloubětíně, se nazývalo ponorka.

Její otec, do konce života oddaný komunista, Kamilu nechápal. Roku 1946 – 1949 byl šéfredaktorem Rudého práva a vpád vojsk Varšavské smlouvy obhajoval, zatímco jeho dcera vysílala z krytu. Dostala za to od něj prý facku. Otec také prohlašoval, že Palach se upálil vlastně omylem. Kamila se za něj styděla.

Zrada

Když Ústavní výbor KSČ odvolal Alexandra Dubčeka a zvolil jako prvního tajemníka Gustav Husáka, Moučková přišla o práci. Nikde ji nechtěli zaměstnat. Nakonec točila pivo v divadelním klubu Komorního divadla a lepila doma papírové pytlíky. Kdo ví, zda by na tom nebyla psychicky ještě hůře, kdyby jí oporou nebyl její partner Jiří Zahajský. Kamila podepsala Chartu 77 a její život se ještě zhoršil. Děti nemohly emigrovat a Zahajský nemohl natáčet. Nabídek do československých rádií v zahraničí měla hodně, ale k její emigraci nedošlo.

17. listopadu 1989 byla pozvána do Melantrichu na balkón, kde byl Václav Havel či Marta Kubišová. Sametová revoluce jí přinesla pompézní návrat na vrchol. Posléze na televizních obrazovkách moderovala třeba Objektiv nebo Barvy života. V roce 2013 jí byla udělena cena Arnošta Lustiga za udržení a rozvoj hodnot, téhož roku ji vyznamenal i prezident Miloš Zeman medailí Za zásluhy. V osobním životě měla ale pořád smůlu. Zahajský ji opustil kvůli Janě Brejchové. 

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky