Josef Dvořák: Hereckou kariéru mu málem zhatila tragédie, které nešlo zabránit

Josef Dvořák
Josef Dvořák

Josef Dvořák je nevyčerpatelný zdroj zábavy. I když se zřejmě nikdy nedostane z kolonky komedianta, jednu vážnou roli dostal. Ve filmu Hřbitov pro cizince se předvedl v úplně jiné rovině a opět zabodoval.

Jasná volba

Josef Dvořák se narodil během 2. světové války v roce 1942 do rodiny ochotníků. Otec byl herec a matka našeptávačka. Právě po ní získal Dvořák um brilantního vypravěče a živelnou povahu. Ke komedianství měl tak od dětství hodně blízko a většinu času trávil čekáním za oponou nebo přímo na jevišti. Divadlo mu už tenkrát přirostlo k srdci a neexistovala pro něj náhradní kariéra.

První láska

Začínal v Kladivadle, kde po čase ovládl téměř všechny hry a zcela zastínil své kolegy. Když už nezbýval prostor pro hercův růst, přesídlil do Semaforu a dalších pražských divadel a scén. První rána osudu ho sestřelila hned na začátku kariéry. Svou první velkou lásku a studentku práv ztratil náhle, když ji před domem v Liberci srazilo auto a ona svým zraněním podlehla. Herec se s jejím odchodem vyrovnával dlouho a týdny oddaloval návrat ke své práci. Pak už ale vedení nechtělo čekat a důrazně mu vysvětlilo, ať zkusí, co se bude dít. Měl v úmyslu našlapovat po špičkách a nerozesmívat k slzám, ale nepodařilo se. Komedianství má zkrátka v krvi a nekonečný aplaus, kterého se mu dostalo, ho vrátil zpátky do hry.

Josef Dvořák šel z role do role a bavil diváky. Vysoké tempo se mu vymstilo.

Daň za život bez režimu

Diváci se ho nemohli nabažit a většina představení byla během chvilky vyprodaná. Na jedné straně ho těšila stoupající sláva, na straně druhé se sotva stíhal naobědvat a žil v kalupu, který jen zázrakem přežíval bez úhony. Zdraví ho ale nakonec stejně dostihlo. Cestou do Kladna si koupil jablko a netušil, že má před sebou nejděsivější chvíle svého života.

Uprostřed hry při čekání v šatně na další vstup se objevila palčivá bolest. On sám ji popisuje jen těžko, ale nejblíže měla k "rejdění" kudly v žaludku. Paralyzovaný se dopotácel na jeviště a začal odříkávat texty. Během chvilky se ocitl v nemocnici, kde okamžitě naplánovali operaci. Slupka z jablka se mu stala osudnou, ucpala hercovo trávicí ústrojí a během hospitalizace se přišlo na rakovinu tlustého střeva. I když se Dvořák bránil a chtěl z nemocnice odejít, protože ho čekalo týdenní angažmá v českobudějovickém divadle, nebylo zbytí. Nádor byl sice malý, ale při dravém tempu a životním stylu by se mohla situace velice rychle zhoršit.

Nemoc se nedá načasovat, ale právě samotná hospitalizace i rekonvalescence se vtěsnaly do doby, kdy je na divadelní scéně volnější režim, a tak se média dozvěděla o jeho zdravotním stavu až s velkým zpožděním a on mohl v klidu odpočívat.

Lavírování

Ve svém nabitém programu si Dvořák našel dost času na svůj osobní život. Až ve třetím manželství s Jájou našel potřebnou stabilitu a pocit bezpečí. V době seznámení byli oba na scestí a padli si do oka. Bohužel stíhal i dodržovat pitný režim, jen čistou a neperlivou vodu příliš často vyměňoval za alkohol a své ženě tak přidělal spoustu vrásek. Zničehonic se ho ale vzdal a dnes se s hospodským sází, jestli si dá červenou nebo žlutou limonádu.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky