Voldánová se ve své moderátorské kariéře dočkala nevídaného úspěchu. Čtyřikrát dostala cenu za nejoblíbenější tvář televizní obrazovky. Na České televizi působila dvacet let.

Nová výzva

Po úspěšné televizní kariéře je Jolana Voldánová nyní ředitelkou Nadace Charty 77. Stěžejním projektem nadace je Konto Bariéry, které podporuje lidi s handicapem a organizace, které jim pomáhají.

„Nemám pochyb, že lidé chtějí pomáhat a že jim není lhostejný osud druhých. A s tím, jak se společnost proměňuje, jak dorůstají nové generace dárců, bude potřeba ukazovat také nové možnosti dárcovství. I to je jeden z předpokladů pro to, aby projekty, jako je Konto Bariéry, mohly dál úspěšně fungovat,“ prozradila pro Novinky v roce 2023 na začátku své nové funkce Voldánová.

Herecké ambice

Bývalá tvář zpravodajství ČT snila původně o herecké kariéře. Touha stát na pódiu byla tak silná, že překonala i vadu řeči.

„Neuměla jsem správně vyslovovat sykavky, a tak mě maminka dovedla na logopedii k Mílovi Kučerovi, aby mě té dětské patlavosti zbavil. A kromě toho, že se věnoval logopedii, vedl v té době v Lidové škole umění dramatický kroužek. A když mě naučil někdy ve třetí třídě správně mluvit, nabídl mi, jestli bych tam nechtěla chodit. „Máš takovej zajímavej hlásek a nebojíš se, nestydíš. Nechtěla bys s námi hrát divadlo?“ Zkusila jsem to a divadlo mě chytlo. Zatímco jiné děti přicházely a odcházely, já zůstala až do doby, než jsem se přestěhovala do Prahy,“ vzpomínala pro iDNES, jak začala její láska k herectví.

Začínající hereckou kariéru ukončil fakt, že ji nevzali na DAMU. „Myslím, že jsem narazila na nějaké své meze, které už jsem nedokázala překročit. Nebyla jsem z těch, kteří by se zase tak extrémně rádi předváděli, a pamatuji si, že před komisí mě tréma hodně svazovala. Nikoliv v naučených monolozích, básničkách a prózách – v tom myslím problém nebyl. Ale ve chvíli, kdy jsem měla představit samu sebe, trochu víc odhalit nitro, co je uvnitř, což mi nikdy moc nešlo – na tom jsem vyhořela. Sebekriticky už dávno přiznávám, že ve mně prostě nebyl takový talent, jaký byl očekáván od člověka, který chce studovat divadelní akademii.“ Na DAMU se zkoušela dostat i podruhé, ani tento pokus ovšem nevyšel.

Nakonec se přeci jen ukázala v pár snímcích. Zahrála si například v seriálu Vyprávěj, ve filmu Santiniho jazyk a v seriálu Neviditelní.

Rodinný život

Svůj soukromý život si Voldánová hlídá. Totožnost otce jejího prvního syna tají.

„Tatínek fungoval a funguje, ale protože jsme poměrně brzy věděli, že klasickou rodinu spolu nevytvoříme, požádala jsem ho, zda by mu nevadilo, kdyby se Vojta jmenoval po mně. A jsem ráda, že souhlasil, protože než se teď Vojtovi narodil syn, byl jediným mužským pokračovatelem našeho sedláckého rodu z Vysočiny, který sahá až do začátku 16. století. Jediná dostupná babička byla v té době moje maminka, jenže ta ještě pracovala, takže jsem si musela k Vojtovi najít paní na hlídání a možná jsem byla v té době jedna z prvních průkopnic, co to veřejně přiznaly.“

Půvabná moderátorka je dokonce už babičkou. „Popravdě jsem to úplně nečekala, zrovna u Vojty bych si nikdy netipla, že založí rodinu už ve 24 letech. Ale je to jejich volba, kterou respektuji, a vnouček je půvabné miminko. Matějovi je teprve pár měsíců a zatím jako babička moc nefunguju, ani není zatím potřeba. Jednou se určitě ráda zapojím, ale nejsem si úplně jistá, jestli dokážu být taková ta hlídací babička, která by si k sobě vzala dítě na dva týdny a chodila s ním na písek a hrála si s ním doma. To si zatím neumím představit. Ale jet s ním na výlety – to jo, to by mě bavilo,“ objasnila svůj postoj k vnoučátku.

Jejím manželem je Petr Císařovský. Vzali se v roce 2002. Společně vychovávají dceru Kateřinu. Podnikatel má ještě z předchozího vztahu dceru Terezu.

Žena mnoha talentů

V roce 2006 zářila ve vůbec první řadě StarDance. Jejím tanečním partnerem byl Jan Tománek. Soutěž opustili ve čtvrtém kole. „On mě urputně chtěl něco naučit. Lítal se mnou po parketu, ačkoliv já měla spíš pocit, že mě po něm vláčí. Ale pak se to někde zlomilo. „Až budeš mít pocit, že se vznášíš a zlehka dotýkáš parketu, pak opravdu tančíš!“ říkal mi Honzík a já to opravdu zažila, i když asi až když jsme po soutěži začali objíždět republiku a tančit lidem pro radost. Ano, párkrát jsem skutečně měla pocit, že mám křídla. A bylo to nádherné.“

Související články