Když Jiří Krampol v mládí nastoupil na pražskou DAMU, pravděpodobně vůbec netušil, jaké zážitky a historky si ze svých studií odnese. V ročníku byl s několika dalšími herci, kteří se během svých životů stali nejvýraznějšími osobnostmi českého filmu a Krampola s nimi pojilo silné přátelství. Během rozhovoru v Pohádkových 7 pádech Honzy Dědka ale vzpomínal hlavně na Jiřího Kodeta, který oplýval skvělým smyslem pro humor a na škole dokázal spolehlivě pobavit nejen spolužáky, ale také učitele.
Ruština mu nešla
Jiří Krampol vzpomínal u Honzy Dědka například na moment, kdy si Jiří Kodet myslel, že vyzrál na učitelku ruštiny. Celou třídu čekala poslední zkouška, během které měli studenti napsat slohovou práci na jakékoliv téma. Jedinou podmínkou bylo, aby byla práce pochopitelně v ruštině. Protože ale Kodet rusky vůbec neuměl, sehnal si neznámý sešit psaný v azbuce a úryvek z něj přepsal na svůj papír. Práci pak spokojeně odevzdal a čekal na její vyhodnocení.
„Učitelka se pak vrátila a smála se. Pochopitelně si tu Kodetovu práci přečetla jako první. A řekla: ‚Pane Kodet, vaši práci jsem četla s velikým zájmem. A vaše práce je absolutně bez chybičky’,” vyprávěl Krampol, přičemž imitoval ruský přízvuk učitelky. „Akorát se vám tam vloudila malilinkatá chybka. Je to totiž bulharsky,” dodal ještě Krampol, co učitelka na Kadetovu práci řekla, a všichni přítomní hosté na natáčení se mohli potrhat smíchy.
Rozesmál i Hrušínského
Podle Jiřího Krampola byl Jiří Kodet také jediným člověkem, kterému se podařilo naplno rozesmát Rudolfa Hrušínského. „Pan Hrušínský ne že by neměl smysl pro humor. To byl úžasný člověk, geniální herec a srandista. Ale on se smál spíš jako dovnitř, ale Kodet ho dokázal rozesmát tak, že málem spadl do vody,” vzpomínal Krampol na příhodu, během které Kodet vyrazil na ryby s Hrušínským.
Kolem nich projížděli na loďce vodáci a na herce volali: „První svazácká organizace svazu socialistické práce zdraví přední české umělce. Tak co soudruzi? Berou? Berou?”. Načež prý Kodet zapíchl svůj prut a proplouvajícím vodákův odvětil: „Majetek nám berou!”. A Hrušínský propadl v záchvat smíchu.
