„Jsi modrá jako hladina, jsi řeka, která usíná, jsi jako nebe za úsvitu a věříš na lži ze soucitu…“, tak vyznával lásku rozněžnělý medik Štěpán Šafránek své múze. Nicméně ačkoliv mohla mít krásná Jeskyňka kariéru jako hrom, ze světa filmu se stáhla. Dnes se věnuje podnikání, má v Bratislavě svoji vlastní firmu na obalové materiály. Ačkoliv jí doposud chodí dopisy od českých fanoušků, před kameru se vrátit nehodlá.
Žije poklidně a mimo hledáčky médií, i když její manžel je jejím z vrchních funkcionářů fotbalového Slovanu Bratislava. "Naposledy jsem byla s manželem v Plzni na fotbalovém zápase Viktorky a Neapole. V minus osmi jsme se dvě hodiny fantasticky bavili," uvedla v rozhovoru pro Magazín DNES.
Ačkoliv její herecká kariéra skončila ani ne po deseti letech od doby, kdy začala, i po delší době ji oslovili, jestli by se přeci jenom před kameru nechtěla na skok vrátit. Jednalo se o jedenáctidílný seriál pro Slovenskou televizi. Odmítla. Vyděsila ji představa, že by se znovu roztočil mediální humbuk, který zažila, když natočila Básníky. Navíc nabyla toho dojmu, že tentokrát (zhruba kolem roku 2011) by to bylo ještě horší než tehdy.
Museli ji předabovat
Před kamerou se krásná Adriana objevila naposledy v roce 1993, jednalo se o čtvrtý díl z šesti oblíbené série o Básnících s názvem Konec básníků v Čechách.
Než si ale Adrianu všichni uložili do paměti jako Jeskyňku, zahrála si princeznu Annu v pohádce Král Drozdí brada z roku 1984. Pro tuto roli si ji vybral samotný režisér Miloslav Luther a jejím parťákem byl tehdy idol všech žen i dívek Lukáš Vaculík. Romanová a Vaculík spolu v pohádce vytvořili krásný pár a určitě mají zásluhu na tom, že byla velmi oblíbená.
Když se pohádka natáčela, nebyla to žádná procházka růžovou zahradou. Byly velké mrazy, a to až takové, že ve scéně, kdy princezna Anna pere košilku, látka dočista zatuhla. Nebyl to ale jediný svízel, se kterým se filmaři potýkali. Zamrzalo i bláto na výrobu hrnců, které princezna Anna musela šlapat. A tak ho zakrývali kožešinou.
Pak už přišel ten slavný moment, Adriany (tehdy ještě Tarábkové) si všimnul režisér Dušan Klein. Krásná Slovenka se totiž objevila na titulní stránce časopisu Dievča, a její půvab samozřejmě Kleinovi neunikl. Přesně takovou herečku hledal do svého nového filmu o Básnících.
Slovo dalo slovo a dohodli se. Jediným problémem byla Adriany slovenština, hlas jí tedy propůjčila známá česká dabérka Miriam Chytilová.
Měla mindrák ze svého vzhledu
Kromě Básníků mohou diváci Romanovou vídat i v často opakovaném filmu Kačenka a zase ta strašidla z roku 1992, kde si zahrála paní učitelku Waltraud. Mnozí ale možná ani netušili, že tehdy jí šlo kvůli natáčení doslova o život. "Málem jsem vyletěla s autem - veteránem ze zatáčky do pole. Šoférování byl pro mě tehdy příliš tvrdý oříšek. Neuměla jsem to. Vůz měl ještě ke všemu řadicí páku na volantu. Navíc já jsem tehdy ani neměla řidičák," zavzpomínala herečka na dramatický okamžik.
Další věc, která určitě mnohé překvapí, možná i zarazí, že krásná Slovenka měla ze svého vzhledu mindrák. "Ještě na začátku školního roku v osmé třídě jsem stála v řadě při tělocviku jako nejmenší na posledním místě. Všechny moje spolužačky už vypadaly jako ženy. Já byla malá a hubená jako kotě. O rok později jsem byla najednou druhá nejvyšší, ale stále hubená. Dnes by to bylo možná plus, ale v době, když jsem dospívala já, ještě kult štíhlosti nebyl na pořadu dne. Takže jsem vyrůstala s pocitem, že všechna děvčata kolem jsou krásná a já je možná někdy dostihnu," vyprávěla Adriana Romanová o tom, jaké těžké chvíle zažívala v dětství.
Zdroje: idnes.cz, tvguru.cz, extra.cz
