Jana Šulcová: Dcery po mně zdědily kouzlo osobnosti, skromnost a krásu

Jana Šulcová s dcerou Rozálií
Jana Šulcová s dcerou Rozálií

Herečka Jana Šulcová (72) po hubenějších letech prožívá šťastné období. Hraje v televizi, v divadle a také v soukromí už pluje v klidných vodách. Její velkou oporou jsou dcery Tereza (47) a Rozálie (44), jejichž otcem je Oldřich Vízner (72).  

Jaké vlastnosti po vás dcery zdědily?

JANA: Obě mají veliké kouzlo osobnosti, ale zároveň jsou i skromné. A snad to nebude znít namyšleně – podědily i krásu.

Tak schválně, jestli se shodnete. Rozálie, v čem jste se sestrou po mamince?

ROZÁLIE: Tereza po mámě zdědila humor a umí věci skvěle glosovat. O mně zase říkají, že jsem jí podobná.

Co vás na sobě vzájemně rozčiluje?

JANA: Mě holky rozčilují tím, že si myslí, že vědí všechno líp než já. (smích)

ROZÁLIE: A mně na mámě, že mě v normálním životě neposlouchá, a pak udělá nějakou koninu, ze které ji musím tahat. Někdy si prostě poradit nenechá.

A co vás naopak na vašem vztahu baví?

JANA: Všechny tři máme hezký vztah, a když se to sejde, nejsme k zastavení. Mám ráda, když si u mě v kuchyni vyprávíme, co kdo zažil… A když u toho ještě vnuci běhají po zahradě, jsem v sedmém nebi.

ROZÁLIE: Mám ráda, když má máma dobrou náladu. V takové chvíli je živel k nezastavení. Miluju dlouhé zájezdy, kdy v mikrobusu vypráví historky a ostatní řvou smíchy. To je pak jak vichřice…

Jaké bylo dětství s hereckými rodiči?

ROZÁLIE: Tehdy mi přišlo normální, že rodiče nebyli žádný večer doma, ale o prázdninách jsme zase byli dva měsíce spolu. Naučily jsme se být se sestrou hodně samostatné. Musely jsme poslouchat, ale na druhou stranu u nás vládla demokracie, takže jsme mohly vyjádřit svůj názor a rodiče nás vyslechli. Být dítětem slavných herců není nic lehkého, ale zároveň jsme měly dost jiných výhod, proto si nestěžuji, a v žádném případě bych neměnila.

Chtěly být holky herečky?

JANA: Myslím, že ani ne. My jsme je v tom rozhodně nepodporovali. Tereza je výtvarně nadaná a Rozálie odmalička organizuje. Nechali jsme jim volnost. Herecké povolání je velmi těžké, a nastupovat navíc s handicapem slavných rodičů by pro ně bylo dvojnásobně složité. Jsem ráda, že po tom ani jedna nezatoužila.

Jana Šulcová

V jakých rolích máte maminku nejraději?

ROZÁLIE: Když řeknu, že v S tebou mě baví svět, bude to znít jako klišé, ale ten poslední záběr, kdy stojí s dětmi před domem, směje se a líbá Matýska, tak přesně to je moje máma. Jinak miluju inscenaci Panenka, kde hraje zlou vražedkyni, a tam to zase naopak vůbec ona není, ale je v tom samozřejmě skvělá. Mám ráda její pozitivní role a nesnáším, když někde trpí. To si pak moc beru. V dětství jsem kvůli tomu i brečela.

Nechají si od vás holky poradit?

JANA: Čas od času. Dnešní doba je opravdu hodně jiná a neplatí nic, co platilo dřív. Myslím však, že mi naslouchají a vezmou si z toho to potřebné.

ROZÁLIE: Je to přesně tak… Radím se s mámou, i když stejně nakonec udělám to, co sama považuji za nejlepší. Je to spíš takové ujištění, že moje rozhodnutí je správné. Máma je naše velká opora. Ve všem.

Vyrazíte si někdy na společnou dámskou jízdu?

JANA: Málokdy. Čas je veliký nepřítel nás všech, jsou tu děti… Většinou vyrážíme na nějakou společenskou akci. A slavíme spolu narozeniny a vydržíme se veselit klidně do tří hodin do rána. To je na mě ale už opravdu dost.

Máte stejný vkus? Mám na mysli nejen divadlo, ale i šaty, jídlo…

JANA: Ne stejný, ale podobný. Je to i návyky, které si nesete z dětství, a pak je přenesete na své děti.

ROZÁLIE: Máme stejný názor na politiku, máme rády stejný humor, i v módě si rozumíme.

Jaká jste byla maminka a jaká jste teď babička?

JANA: Jako máma jsem byla přísná, důsledná, ale spravedlivá. Holkám jsem vždycky dala možnost vyjádřit svůj názor, ony to velmi rychle pochopily a byly úžasné. Byly ohromně samostatné, ale nikdy toho nezneužily. Já jsem byla hodně vytížená, ale jinak to zařídit nešlo. Jako babička si to teď užívám. Už nemusím vychovávat ani zakazovat, prostě svoje tři vnuky rozmazluju a holky mi to tolerují. Tuhle jsem přes víkend hlídala Róziny kluky a řekla jsem jim: „Budeme si dělat, co chceme, půjdeme spát, kdy chceme, jíst budeme, na co budeme mít chuť, a dělat budeme jenom to, co nás bude bavit.“ Ohodnotili to slovy: „Babi, jsi fakt skvělá.“

TAK ŠEL ČAS

JANA ŠULCOVÁ

1947 Narodila se 12. února v Praze.

1968 Objevila se před kamerou například v seriálu Hříšní lidé města pražského.

1969 V době studií na DAMU se stala členkou Městských divadel pražských.

1972 V manželství s Oldřichem Víznerem se narodila první dcera Tereza.

1975 Na svět přišla druhá dcera Rozálie. 1982 Zahrála si maminku v komedii S tebou mě baví svět. Marie Poledňáková jí roli psala přímo na tělo.

1989 Prožila osobní krizi poté, co od ní po 20letém vztahu odešel Oldřich Vízner.

1992 Po 23 letech musela opustit Městská divadla pražská.

2011 Začala spolupracovat s dcerami na společných představeních.

ROZÁLIE VÍZNEROVÁ

1995 Ukončila studium na gymnáziu.

1996 Nastoupila jako televizní producent v reklamní agentuře.

2001 Odešla na mateřskou dovolenou.

2011 Založila agenturu Familie, s níž pořádá divadelní představení po celé ČR.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky