Jana Stryková (41) už sama na sobě poznala, co s ženou udělá čtyřicítka na krku

Jana Stryková
Jana Stryková
Zdroj: profimedia
Jana Stryková

Má za sebou první rok se čtyřkou na začátku, a narozeniny navíc oslavila v karanténě. Co se u Jany Strykové (41) změnilo?  

Jestli na něco nemá rodačka z Brna opravdu čas, tak je to zahálka. Kromě toho, že účinkuje na několika divadelních scénách, včetně svého domovského Národního divadla, a s velkým zájmem střídá různé typy postav i žánrů, také natáčí seriál Slunečná, občas moderuje a jezdí dabovat. Do toho žije s partnerem Matějem Matuškou a šestiletým synem Jáchymem střídavě v Praze a Krkonoších, takže skloubit práci s ostatními povinnostmi není vůbec jednoduché. Herečka si ale nestěžuje. Neplánovaně si odpočinula jako spousta jejích kolegů v celostátní karanténě a už brzy se zase vrátí ke všem svým povinnostem. Ještě než se tak stane, vyzpovídali jsme ji, co je u ní nového.

Máme za sebou karanténu, která se výrazně dotkla i všech umělců. Jaký vliv měla konkrétně na vás?

Práci jsem neomezila, leč zcela zrušila. Netočím, nedabuju, v divadlech nehraju. Tolik volna jsem měla naposledy o prázdninách jako dítko školou povinné.

Je něco, na co jste se během nucené přestávky v nouzovém stavu vrhla, protože jste na to před tím neměla čas?

Věnuji se naplno rodině a popravdě si to velmi užívám. Na zahradě je pořád co dělat, takže o nějaké nudě nemůže být ani řeč. Navíc nouzový stav přišel na jaře, když se příroda probouzí. Jak říká můj soused, prostě ráj na zemi.

Předpokládám, že jste poprvé také zažila narozeniny v karanténě… Jak jste je oslavila?

Maminka mi poslala narozeninovou esemesku den předem, neb v karanténě člověk nesleduje kalendář. Partner mi ráno zazpíval Hodně štěstí, zdraví a syn mi dal obrázek, který už mi jednou dal. Ale byl to krásný slunný den na čerstvém vzduchu. Den Země!

Loni jste úspěšně překročila čtyřicítku. Platí podle vás rčení, že čtyřicet je nových třicet?

Zcela nových. Ve třiceti jsem se cítila ještě pořád na sedmnáct, ve čtyřiceti se často cítím na sto. Je to velký rozdíl, psychicky i fyzicky. Jsem čítankový případ. Přehodnocuju a zpomaluju. Ještě pár let, a začnu navštěvovat „ženské kruhy“. (smích)

S rodinou žijete převážně v Krkonoších. Chtěla byste tam v budoucnu přesídlit úplně, nebo to vidíte spíš na návrat do Prahy? Syn by klidně mohl chodit do školy i tam…

V Krkonoších bych zůstala hned, o možnosti žít tu natrvalo samozřejmě uvažujeme. Uvidíme, jestli se nám tato varianta podaří zrealizovat.

Každého určitě napadne, že kvůli práci musíte často dojíždět. Udělala jste si už nějaký systém, jak to i s dalšími věcmi skloubit?

Systém v herecké práci je utopie. Termíny se mění ze dne na den, plánovat jsem přestala už dávno.

Máte doma s partnerem rozděleno, kdo co dělá, nebo oba děláte všechno?

Oba děláme všechno, nebo se o to alespoň pokoušíme. Platí zásada, že i snaha se počítá.

Fanoušci vás mohou vídat jak na divadelních prknech, tak i před kamerou. Co z toho vás naplňuje víc?

Na tohle neumím odpovědět. Vždy záleží na konkrétním projektu.

Momentálně hrajete v divácky oblíbeném seriálu Slunečná. Co se vám na vaší rolí líbí a naopak?

Při natáčení Slunečné panuje báječná atmosféra, která je pro mě při každé práci opravdu stěžejní. Troufám si dokonce říct, že se na sebe navzájem s kolegy těšíme, což nebývá jinde úplně pravidlem. Navíc role drbny je pro každou herečku za odměnu.

Díváte se na seriál i v televizi, když běží? Pokud ano, hodnotíte při tom sama sebe?

Nemám bohužel čas cokoli pravidelně sledovat, ale ze zájmu si většinu české filmové i televizní produkce pustím na počítači. Chci mít přehled, co doma vzniká..

Dokážete si představit, že byste točila seriál třeba i pět deset let?

Určitě.

Vzpomenete si ještě, kde ve vaší kariéře nastal ten zlom, kdy vás na ulici začali poznávat lidé?

Ten zlom určitě nenastal ze dne na den a pořád je spousta lidí, která mě naštěstí nepoznává. (smích)

Je vám popularita příjemná, nebo ji berete jen jako součást svého povolání?

Jak kdy. Potkávám lidi, kteří herce obdivují, ale poznala jsem i lidi, pro které jsme v podstatě příživníci. Je to různé.

Kdo je vaším hereckým vzorem? Máte někoho, koho obdivujete?

Obdivuju spoustu herců i neherců, ale doma si žádné plakáty na zeď nelepím.

Jste původem z Brna, ale pracujete v Praze. K jaké oblasti tíhnete víc? A nedočkala jste se od Brňáků nějakých vtipů na to, že teď už jste Pražačka?

V Praze si ze mě dělají srandu, že jsem z „mindrákova“, v Brně jsem za „cajzla“. Osobně mám ráda Brno i Prahu, ale žiju nejraději v lese.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky