V sobě
Už od dětství měla Jana Rybářová umělecké sklony, ve volném čase se učila hrát na klavír, působila v baletním kroužku při Smetanově divadle, navštěvovala dramatické spolky a od páté třídy nastoupila na francouzské gymnázium. Byla velice křehká a v divadle i ve filmu hrála jen naivní a nesmělé dívky. Režisér Václav Krška (†69), který ji objevil, o ní řekl: "Řeknu vám, že s takovým plachým děvčetem jsem se ještě dosud nesetkal. Když ke mně přišla, hlavu nepozvedla, oči na špičkách bot a jen šeptala."
Sama
Největší slávu získala díky roli ve filmu Stříbrný vítr. Ze dne na den se z ní stala jedna z nejobdivovanějších hereček té doby a pro svou plachost byla přirovnávána k sestře Lídy Baarové (†86) Zorce Janů (†24), která se nedokázala vyrovnat s děním kolem sebe a spáchala sebevraždu.
Rybářová byla příliš kritická a nevěřila ve vlastní talent. Bála se, že zklame. Měla sice podporu v rodině, ale ve vztazích tápala. Randila se svým hereckým kolegou, ale ten po čtyřech letech nevydržel čekání a vztah založený jen na polibcích mu přestal stačit. Herečka se po rozchodu uzavřela ještě více do sebe.
Podpásovka
Osudným se jí stalo setkání s o devatenáct let starším hercem Přemyslem Kočím (†85). V Bulharsku spolu natáčeli film Legenda o lásce. Zatímco herec byl ženatý a z jeho strany šlo jen o platonické city, Rybářová se hluboce zamilovala. Okamžitě se vyrojila spousta pomluv, které herečka nesla velmi těžce. Nebyla se svým kolegou těhotná, nechtěla ho odlákat od rodiny. Tlak lidí ale neustála a pustila si plyn. Rodiče ji našli příliš pozdě.
Paradox
Při pitvě se zjistilo, že herečka byla ve svých dvaceti letech stále panna. A v den její smrti zavolal k ní domů režisér Jiří Weiss (†91) s nabídkou role ve filmu Vlčí jáma. Matka Rybářové jen oznámila smutnou zprávu a schovanku Janu si zahrála Jana Brejchová (80).
