Jana Preissová (rozená Drchalová) se narodila 7. února 1948 v Plzni. Dětství strávila s rodiči v Rokycanech a byla jediným dítětem svých rodičů. I když nepochází z herecké rodiny, rodiče ji od malička vedli k hudbě i divadlu. Ochotnické divadlo a školní recitační soutěže se staly klíčové pro její budoucí kariéru. Za dob gymnaziálních studií sice zvažovala také profesi letušky, baletky či lékařky. Přijetím na DAMU však bylo o jejím profesním životě rozhodnuto. Po příchodu do Prahy se její rodiče rozešli, což bylo pro osmnáctiletou Janu velmi traumatizující, matka jí bránila ve styku s otcem. V konfliktních situacích jí byla oporou láskyplná, empatická a milující babička.

V roce 1970 ukončila studia na DAMU a své první angažmá dostala v Divadle Na zábradlí, kde působila až do roku 1990. Ztvárnila mnoho zajímavých hereckých rolí, hrála například Grušenku v dramatizaci Bratrů Karamazových, Mášu ve Třech sestrách, Lady Macbeth v Macbethovi, Klytaiméstru v Ifigenii v Aulidě, Elvíru v Donu Juanovi, Zuzanu v Largu desolátu a další.

Od roku 1990 se stala členkou Činohry Národního divadla, kde zahrála nespočet rolí. Z nichž můžeme uvést například; titulní roli Strindbergovy Slečny Julie, Pearceová ze Shawova Pygmalionu, Královna Kunhuta v Hilbertově Falkenštejnovi, titulní Goldoniho Mirandolína, Alice ve Strindbergově Tanci smrti, Bílá macecha v Krobotově adaptaci Roku na vsi bratří Mrštíků, Královna v Shakespearově Cymbelínovi, Raněvská v Čechovově Višňovém sadu a mnohé další.

Svět filmu okusila poprvé v devatenácti letech, v hořké komedii Klec pro dva ztvárnila roli kadeřnice. První velká role, kterou se zapsala do historie českého filmu, byla postava provazochodkyně Anny v Menzelově filmovém přepisu Vančurova Rozmarného léta. O další role nebyla nouze, zahrála si i v nadčasových filmech – Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. V roli maminky malého Vašíka utkvěla v hlavách diváků zřejmě nejvíce.

Křehká, něžná, svůdná, ale energická, rozhodná, rázná a samostatná – všechny tyto vlastnosti umí Jana Preissová ve svých rolích naplno rozvinout. Nyní občasně hostuje i v jiných divadlech, několik let také předávala své zkušenosti budoucím hereckým generacím na Pražské konzervatoři. Je držitelkou Českého Lva, a to za nejlepší herečku ve vedlejší roli v roce 1994 za film Řád. Výrazná je také její práce pro rozhlas a dabing. V letech 1995 a 1998 jí byly uděleny Ceny Františka Filipovského za Přelet nad kukaččím hnízdem.

V roce 1969 se vdala za herce Viktora Preisse, se kterým má syny Martina a Jana. Starší Martin je také hercem. Má dvě vnoučata Viktorku a Šimonka. V životě musela přestát mnohé. Nejprve na povrch prasklo, že má Viktor Preiss desítky let utajovaný milostný poměr a nemanželské dítě, posléze se chtěl zabít syn Martin, který trpí psychickými problémy. Není tak divu, že i Jana Preissová propadla těžkým depresím a léta se stranila veřejnosti. Nyní se zase vše obrací k lepšímu, krizi ve vztahu překonala a zase se začíná poohlížet po nových hereckých příležitostech.