Jan Svěrák - režisér, který vás překvapí

Jan Svěrák - režisér, který vás překvapí
Jan Svěrák - režisér, který vás překvapí
Zdroj: Profimedia.cz a Falcon
Prohlédněte si všechny fotografie (5)

Právě nyní si můžete do kina zajít na loutkový film Jana Svěráka Kuky se vrací. Udělejte to - dokonce i v případě, že vás k tomu nedonutí dychtivý potomek.

Jan Svěrák bývá někdy nazývám českým Spielbergem. Právem. S fenomenálním hollywoodským režisérem a producentem má totiž hodně společného, a nejen to, že oba natáčejí úspěšné filmy. Oba také stále a dychtivě zkoušejí nové žánry a nebojí s publikum překvapit (Spielberg třeba filmem E.T. mimozemšťan v době, kdy tvorové z vesmíru rozhodně nebyli považováni za vhodné kamarády pro malé děti. Svěrák zase například nízkorozpočtovou road movie Jízda, kterou natočil hned po velkolepém Akumulátoru). A oba se drží osvědčených spolupracovníků, kteří jsou zároveň jejich nejbližšími: v případě Spielberga je to nejlepší kamarád Tom Hanks, pro Jana Svěráka jeho otec Zdeněk.

Jan Svěrák

Kuky se vrací

Hlas Svěráka staršího zazní dokonce i ve filmu Kuky se vrací, ačkoli jeho tvář se v něm neobjeví. Namluvil totiž postavičku kapitána von Hergotta, stárnoucího lesního skřítka, který se ujme ztraceného červeného medvídka Kukyho a pomůže mu "přežít v divočině". Společně se prohánějí po lesních cestách i necestách v rozpadajícím se autíčku, zachraňují další malé tvorečky, kteří se dostali do problémů, a absolvují desítky krkolomných akčních scén: projíždějí potokem i hořícím obilím, zapadnou v závěji, úplně jako skuteční akční hrdinové naskakují na jedoucí traktor a bojují s padouchy. "My schválně neuvádíme, že to je rodinný film, ale že to je dobrodružný film, protože se domnívám, že to je film, který řekne víc staršímu divákovi. Že si ho víc užije. Dítě to snad pochopí a bude ho to bavit, ale dospělák si z toho vezme víc," vysvětluje Jan Svěrák.

Jan Svěrák

Od Oscara k Oscarovi

Dobrodružná podívaná, při které se tají dech - to je přesně to, co se Jan Svěrák pokoušel natáčet na dětskou kamerku už jako kluk. Přesto se po maturitě přihlásil na FAMU na obor dokument, protože se domníval, že na režii ani na kameru se nedostane. Práce dokumentaristy ho ovšem moc netěšila: "Tam se vyžadovalo, abychom šli a ptali se lidí a dokázali hned reagovat a já nedokážu hned reagovat. Všechno si musím doma promyslet, jinak jsem na place úplně bezradný." Jeho nejznámnější studentský film, Ropáci, proto také není dokumentem v pravém smyslu - jako dokument se pouze tváří, aby nás mohl překvapit rafinovanou a zábavnou mystifikací. Hned za Ropáky získal Svěrák studentského Oscara a vzápětí šel od jednoho diváckého hitu k druhému: Obecná škola mu vybudovala pověst režiséra, který umí točit filmy prodchnuté laskavým humorem, přesně takové, na jaké se čeští diváci jen hrnou. V Akumulátoru a Jízdě pak předvedl, že umí i něco jiného. Za Kolju získal Oscara, Tmavomodrý svět byl nejvelkolepějším českým filmem všech dob a Vratné lahve se pro změnu staly prvním snímkem v historii české kinematografie, který v tržbách překonal hranici sto milionů korun...

Ani na Svěrákově tvůrčí cestě však nechybí příležitostné omyly a přešlapy. Poté, co získal Oscara za Kolju, se mu jen hrnuly nabídky na režírování v Hollywoodu. Bohorovně je všechny odmítal: "Myslel jsem si, že to takhle už bude napořád a čekal jsem, až se objeví nějaká, která mě opravdu chytne za srdce. Jenže ty nabídky přestaly chodit a já už jsem se smířil s tím, že anglicky mluvený film nikdy nenatočím."

Biograf Jan Svěrák

Jan Svěrák-režisér má oporu a společníka v Janu Svěrákovi-producentovi. Už před lety totiž založil vlastní produkční firmu Biograf Jan Svěrák, aby zajišťovala jeho filmům veškerý servis. "Pro produkční činnost jsem se rozhodl ze dvou důvodů - jednak jako režisér mám rád, když se peníze utrácejí za to, co je na plátně vidět, a ne za dopravu, karavany nebo organizační aparát. Nemusím se doprošovat, když chci třeba scénu přetočit. Je to jen moje riziko. A druhým důvodem je vlastnictví autorských práv."

Jan Svěrák

Zatím pouze jednou se Svěrák jako producent ujal filmu někoho jiného: šlo o Tajnosti režisérky Alice Nellis. Ani v tomto případě však nebyl pouze tím, kdo na celý projekt sháněl peníze: "Nejvíc každého producenta urazí, když ho někdo představuje a řekne: A tenhleten to všechno zaplatil," vysvětluje Jan Svěrák a dodává, že právě producent je tvůrčím duchem a hnacím motorem každého filmu. Proto by také nikdy nepřijal nabídku režírovat film jen tak "na zakázku", byť za sebevětší honorář: "Já nepotřebuji víc peněz. Znám dost bohatých lidí a jejich starosti bych mít nechtěl. Nemohl bych to dělat, protože jako najatý režisér bych ten film neměl pod kontrolou," konstatuje a dodává: "Všechny moje filmy vycházejí z vnitřního popudu, ne ze zakázky. Nevěděl bych, jak to natočit."

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky