Uměleckou cenu Artes, která byla Vladimíru Menšíkovi in memoriam udělena, převzal jeho syn z rukou režiséra Jiřího Adamce. Ten byl také posledním, kdo slyšel jeho hlas, než umělec předčasně v osmapadesáti letech zemřel na prasklý vřed. 

“Točili jsme na konci května v Brně oblíbený soutěžní pořad Dva z jednoho města. Laďa mi zavolal, že nemůže na generální zkoušku a nezúčastní se ani přenosu. Bylo mu hodně zle, a i když byl v Brně, nedokázal už přijít,” zavzpomínal Adamec.

Jan Menšík se při převzetí ceny po delší době ukázal na veřejnosti. “Humor, který táta dělal, tady chybí. Kdyby vyřadili z vysílání všechno to, kde táta hrál a účinkoval, tak by Česká – ale co Česká, žádná naše televize – neměla často co vysílat,” uvedl. 

Na place se spolu potkali

V minulosti si Jan Menšík zahrál ve filmu Jestřábí moudrost. Nakonec se ale hercem nestal, více ho zaujala režie. Jako asistent režie se na place dokonce několikrát potkal i se svým otcem. 

Poprvé se tak stalo na natáčení komedie Václava Vorlíčka Mladé víno. Titulky prozradí, že zde figuroval jako třetí asistent režie. Ve skutečnosti ale spíš byl k ruce svému otci, kterého již tehdy trápilo zdraví. 

“Tehdy byl tatínek hodně nemocný, trápilo ho těžké astma, takže ta moje práce měla svá specifika, protože sem tam vyžadoval lékařskou péči,” popsal Menšík mladší před lety. 

Otci musel být neustále k ruce

Čas od času musel totiž Vladimír Menšík například odjet z placu do nemocnice na injekce. Časem mu ale lékaři povolili, aby si je píchal sám. Právě jeho syn mu prý při tom pomáhal. 

“Takže já si pracoval na svém, ale nárazově mě prostě stáhli z placu a poslali mě pomáhat tátovi,” vysvětlil Jan Menšík.

Později prý podle svých slov mnohokrát zalitoval, že s tatínkem nespolupracoval ještě víc. Měl by tak možnost strávit s ním mnohem více času. 

Nabídku pracovat pro tátu odmítl

“Když jsem se vrátil z vojny, táta mi nabídl, abych mu dělal vyloženě osobního šoféra. To byla v té době zajímavá nabídka, ale mně bylo nějakých dvaadvacet, měl jsem svoje představy o životě a vidina, že budu denně s tátou pomalu od rána do večera, mi moc lákavá nepřišla. Takže jsem řekl ne,” řekl smutně Jan Menšík. 

Má ale také řadu veselejších vzpomínek na otce. Třeba to, jak moc Vladimír Menšík miloval čtení.

“Já i všichni ostatní jsme od něj nejčastěji dostávali knihy. On je miloval, byl to velmi sečtělý muž, obsah jeho knihovny mě vždycky téměř děsil, každý týden kupoval až pět nových knih,” řekl Menšík, kterému prý otec nejčastěji kupoval knížky od Jaroslava Foglara nebo Karla Maye, se smíchem. 

Zdroje: Blesk.cz, Extra.cz, Blesk.cz

Související články