Pokoj v duši rozhodně nemá Jan Hartl, který toho za život zažil tolik, že by to stačilo na životy dva. Vždycky se toužil usadit a mít rodinu. Trvalo to dlouho, než se tak stalo. Byl známý tím, že byl galantní a notorický slušňák. Právě toho využívaly ty největší dryáčnice. Jeho velkou láskou při studiích byla herečka Milena Steinmasslová, ale ta ho brzy opustila pro kameramana Romana Pavlíčka, syna Františka Pavlíčka, což byl ředitel Divadla na Vinohradech. Hartl z toho byl nešťastný, ale naději na záchranu viděl v další temperamentní blondýně.

Byla jí Veronika Žilková, jenž je o devět let mladší. „Po skončení vánočního koncertu na mě s kyticí narcisek čekal moc hezký kluk a říkal – vy se mi strašně líbíte. Když jsem se ale po nějaké době dozvěděla, že je herec, napsala jsem mu dopis – milý Honzo, nikdy tě už nechci vidět,“ popsala herečka začátek vztahu.

„Můj tatínek je totiž také umělec a strašně to zničilo naši rodinu. Viděla jsem, že má vedle mojí maminky múzy, a deptalo mě, že maminka nebyla jeho jediná. Umělci jsou nestálí, nerodinný typy, v žádným případě nechci umělce,“ svěřila se tehdy Žilková deníku Blesk. Nakonec spolu přeci jen skončili.

Žilková s ním pěkně zametla

Trvalo to celé čtyři roky. Hartl myslel, že tohle už je napořád, jenže pak se něco stalo a Žilková odešla. Proč, to pořádně nevysvětlila. Jan se přes to nikdy údajně nepřenesl. Po letech se se Žilkovou potkal před kamerou ve filmu Otesánek. Držel se scénáře, ale po vypnutí kamery jí neřekl ani slovo navíc. Hustá atmosféra by se dala krájet.

Poslední známou ženou, se kterou Hartl žil, byla lékařka Olga Škopková. Ta měla vystudovanou medicínu se specializací na psychiatrii, takže zřejmě věděla, jak s hercovou křehkou duší nakládat. Měli spolu dvě děti – dceru Kláru a syna Prokopa.

Žena mu zemřela na rakovinu

Svoji lásku však manželstvím nikdy nestvrdili. Herec měl konečně to, co chtěl, tedy pevné a stabilní zázemí. Na večírcích jste ho nikdy nepotkali. Raději trávil čas doma, kde byl v přítomnosti svých nejbližších, než před kamerami.

Žena jeho snů nakonec onemocněla rakovinou, což Hartla úplně skolilo. I když byly jeho herecké výkony stále přesvědčivé, uvnitř umíral. I přes veškerou péči nakonec jeho žena skutečně zemřela a on zůstal na dvě děti úplně sám. Žije v domě na kraji Prahy a o jeho soukromí se toho moc neví.

Soukromí si pečlivě střeží

Snad odnepaměti je stálým hostem činohry Národního divadla a hrál v desítkách filmů. Namátkou Golet v údolí, Můj hříšný muž či Kopretiny pro zámeckou paní. Ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje debutoval v roli nového zaměstnance autoservisu.

K herectví inklinoval už odmalička, kdy navštěvoval dramatický kroužek Lidové školy umění, následně vystudoval DAMU a vystupoval v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého. Přesně tam se jako herec vyformoval tak, jak ho známe dnes.