Renesanční člověk

Jan Cimický je známý psychiatr a pomocná ruka českých celebrit, i když on sám takové označení nemá rád. V roce 1996 se vzdal primariátu socioterapeutického a rehabilitačního oddělení Psychiatrické léčebny v Bohnicích a založil privátní Centrum duševní pohody Modrá laguna.

Exkurze do pacientovy duše mu ale nestačily a svůj potenciál uplatňuje na mnoha frontách. Je čestným předsedou Mezinárodní organizace autorů dobrodružné a detektivní literatury, členem Obce spisovatelů a Psychiatrické a akupunkturní společnosti J. E. Purkyně, překladatelem z francouzštiny, prozaikem, básníkem a moderátorem pátečního pořadu Mikrofórum na rádiu Český rozhlas Dvojka. Je to renesanční člověk, který se pouští do všeho naplno. Sám sobě ale psychiatrem být neumí a ani nemůže. Při tragédiích, které ho potkaly, si musel odtruchlit svůj díl smutku jako všichni ostatní.

Záchrana bratra

Celá rodina drží pevně pospolu. Ale když se v roce 1981 vydal psychiatrův bratr Petr do zakázané zóny na Kavkaze, pro nebezpečnou výpravu neměli jeho nejbližší pochopení a nejčernější představy se naplnily, když se skupina dobrodruhů vrátila bez něj. Nikdo nebyl schopný říct, co se stalo a kde kolega zůstal. A tak Jan "žhavil dráty" a vydupal si státní ochranu, aby mohl bratra dopravit zpět do Československa.

I když měl přislíbenou spolupráci, na místě, kam se dostal ve skupině literárního spolku, zjistil, že o jeho příjezdu a odvozu bratra s třikrát přeraženou páteří nikdo nic nevěděl. Při vyjednávání pomoci zkrátka narazil na člověka bez smyslu pro zodpovědnost. Naštěstí se mu na letišti podařilo spojit se s našimi letci, kteří akci dotáhli ke zdárnému konci. Po návratu čekala Petra zdlouhavá rehabilitace a měsíce v nejistotě, bude-li někdy vůbec chodit. Štěstí ale stálo při něm a dnes je téměř bez následků.

Sbohem, mami!

Největší rána osudu zasáhla rodinu Cimických přímo do srdce. Milující a starostlivá maminka přecházela na sídlišti silnici a neopatrná řidička si nevšimla chodkyně, která zničehonic vystoupila z řady zaparkovaných aut. Jan okamžitě vyrazil do krčské nemocnice, aby jí byl nablízku a rodině tlumočil informace o zdravotním stavu. Její život ale visel na vlásku a zranění byla velice vážná a jen těžko slučitelná se životem. Příbuzní dostali časové ultimátum a měli rozhodnout, chtějí-li nechat svou matku přežít a bojovat nebo v klidu odejít.

Toto břímě na sebe vzal nejpovolanější z nich - Jan. S těžkým srdcem rozhodl o odpojení od přístrojů. Sám sobě nedokázal být lékařem a s rodinnou tragédií se nemohl dlouho srovnat. Nakonec musel život a jeho nástrahy přijmout tak, jak přichází. Jak sám říká - jsou věci, které ovlivnit můžeme, jiné ne.

Peklo na dálnici

Do třetice číhala na Cimického smůla při cestě z Luhačovic do Prahy. Čtyřčlenná posádka neměla tušení, že se ocitnou na pokraji smrti. Auto za nimi nedobrzdilo a narazilo do jejich vozu. Ten přelétl svodidla a třikrát se obrátil na střechu. Jan byl jediný, kdo vyvázl jen s lehkým zraněním. Jeho spolujezdci na tom byli podstatně hůř a museli o život zabojovat. Naštěstí úspěšně! Jen těžko se dá uvěřit tomu, že se děsivá autonehoda obešla bez ztrát na životech.

Ze svých bolestí se Jan vypisuje v detektivních povídkách. Mezi řádky umně skrývá smutek a ulevuje své vlastní duši. Snad už si všechnu smůlu vybral.