„Ahoj, jsme na cestě s Petrem Kolářem a míříme do Českých Budějovic natočit křest mého nového CD, které se jmenuje Proto právě vám teď zpívám. A na to záhrobí zapomeňte. Žádné děsy a běsy se nekonají, nejsem duch ani nestraším pocestné, jsem zdráv a přes současnou kovidovou situaci také v pohodě. Na onen svět mě jen před několika dny nechali odejít v jednom periodiku, jak je vidět na fotce, kde za mé jméno dali křížek a odeslali mě tak do věčných lovišť. S díky jsem samozřejmě odmítl a doufám, že až mě podle jedné mé písničky Až mě andělé zavolají k sobě, tak to bude za pořádnou řádku let. Vše je tedy OK a jak se říká, když to nebyla pravda, ale novinářská kachna, dožiju se určitě vysokého věku. Věřím, že všichni společně oslavíme v roce 2059 mé sté narozeniny na pořádném koncertním mejdanu,“ se smíchem sdělil zpěvák.
Jakub je nejen skvělým pěvcem a muzikantem, ale i sportovcem
Tak to je skvělá zpráva. Devětatřicet let je ale tak trochu dlouhá doba. Míní tedy na onen magický věk čekat Smolík s rukama v klíně, sem tam v teplákách a kulichu vyrazí krmit racky a rozhodl se víc povalovat na divanu, než aby dělal to, co nejvíc umí?
„Jo kamaráde, já sedět jen tak jako pecka neumím a ani nemůžu. Mám malé děti, které mě nenechávají stárnout. Kubíček chce být jako tatínek motorkář. Ovšem ouha. Zhlédl se ve freestyle motocrossu. Jezdíme trénovat k našemu nejlepšímu skokanu na těchhle mašinách Petru Pilátovi. Musím ale přiznat, pomalu začínám z toho šedivět. Někdy se na to ani nemůžu dívat, jak se o něj bojím a v koutku duše lituju, že se nedal na něco klidnějšího, třeba na šachy, nebo rybolov. Co nadělám, prostě adrenalin máme oba v krvi, tak se občas klepu a přitom fandím.“
A copak druhý potomek, mladá dáma dcera Petruška, ta předpokládám freestyle neprovozuje, nebo že by?
„No to by mě už fakt kleplo, kdyby se oba dali na tohle dobrodružství. Naštěstí ne, kdepak. Petruška chce jít také tak trochu v „mých šlépějích“, ovšem těch muzikantských. Zpívá a hlásí se na konzervatoř. Na jednu stranu mám radost, ale…Ale nevím, nevím. V této divné době se ukazuje, jak je muzika neperspektivní a nestálá, ovšem nepřemlouvám ji, nazakazuji, ale tiše, a někdy i nahlas, přeci jen jí v jejích úmyslech podporuji,“ doplnil Kuba.
Nejvíce se snaží věnovat dětem
No, paráda. Teď volným tempem zabrouzdejme zpět do současnosti. V jedné ze svých dalších pecek Jakub v úvodu zpívá „Až se Ti jednou bude zdát, že je osud zlej, já vím, to se může stát, tak přesto nezoufej.“ Je to sice písnička o lásce, ale právě onen úvod se přesně hodí na dobu, kterou si „užíváme.“ Jak je to u Smolíků s tím zoufáním nad současnem?
„Já si nestěžuju, protože jsou na tom někteří lidé daleko hůř. Bydlím na vesnici, na parcele posekám trávu, zajedu traktůrkem do lesa na dříví do krbu, mám malé motorkářské muzeum, kde je pořád co dělat. Ale hlavně se věnuji dětem. A jsem rád, že mám ještě rodiče, se kterými se můžeme stýkat a samozřejmě v neposlední řadě i chápající a skvělou manželku,“ pochlubil se „přítel na telefonu.“
Je známo, že Jakub je nejen skvělým pěvcem a muzikantem, ale i sportovcem. Zvládá výborně tenis, fotbal mu také není cizí, a jak bylo řečeno je zapálený motorista. Na svých rychlých strojích, říkáme to množném čísle, protože jedno dunící přibližovalo mu nestačí, tráví, pokud nějaký má, tak docel dost volného času.
„To je fakt, ovšem letos to až tak žhavé nebylo. Sportu jsem, bohužel, moc nedal. Měl jsem přetrhané vazy v koleně, vyhřezlou plotýnku z thai boxu, a aby toho nebylo málo, tak jsem byl týden i na kapačkách. Ale už je to snad v pohodě a po Vánocích se zase do sportování pustím. Ne nadarmo se přece říká, že ve zdravém těle je zdravý duch. No a na oněch motorkách jsem byl párkrát i s mojí ženou, která mě brzdí, když s motorkářema nejen doplňujeme pohonné hmoty v nádrži, ale i tekutiny jiného kalibru, vhodné především pro tělo…“ svěřil se zpěvák.
Když už jsme před chvilkou nakousli písničku, tak uzavřeme povídání stylově třeba další, kterou nazpíval s dcerou Petruškou a má název Čekání na Ježíška. Jak na Vánoce čeká zpěvák, co dárky, už má nakoupeno?
„K nám vždy chodil a bude chodit Ježíšek. Přípravy vrcholí, dopisy pro něj jsou napsaný a zítra je odnesu na poštu. No a tchán určitě znaleckým okem vybírá kapry, aby až projde všechny stánky rozhodl, které rodince budou na štědrovečerním stole lahodit nejvíc, a provede nákup. My Vánoce řadu let slavíme všichni společně, je to paráda, a podobnou bych rád popřál všem lidem. Musím přiznat, že dřív jsem je neměl rád, ale teď díky dětem a celé rodině, jsou to ty nejkrásnější dny v roce,“ uzavřel povídání Jakub Smolík s tím, že už jsou v Budějkách a řítí se s Petrem Kolářem do studia točit už zmíněný křest, ale na některém z jeho koncertů se, jak zdůraznil, bude nejen s námi, ale se všemi svými přízni těšit nashledanou.
„Už aby to bylo, sakra“ stihl ještě zahlaholit do telefonu a byl tentam.
