Praha, vodníkův ráj
Film s postavami vodníků, pro něž není v moderní společnosti místo, natočil Václav Vorlíček na motivy románu scénáristy Petra Markova. Právě on je autorem svérázného vodnického světa se všemi postavami a základními zápletkami. Jediné, co se Vorlíčkovi nelíbilo byl fakt, že vodníci v knize žijí ve vesnickém mlýně. Ten se mu zdál příliš nudný, a tak příběh zasadil do Prahy, díky čemuž dostal nový ráz a možnost rozehrát další scény. Navíc můžete dům vodníků stále navštívit. Stojí na pražské Kampě a stala se z něj restaurace s rybími specialitami.
Jak neutopit vrchního vodníka
Tento film není ojedinělý pouze svým námětem, ale také filmovými triky, které má na svědomí kameraman Vladimír Novotný. Film vznikl v roce 1974 a s pomocí počítačových triků a animace počítat nemohl. Novotný se tedy při přípravě natáčení mohl "vyřádit" kouzelnicky. Podvodní scény se natáčely v barrandovských studiích, kde stál bazén s teplou vodou, aby herci neprochladli. Ve scéně, v níž schází vrchní vodník Wassermann (Miloš Kopecký) do skladiště hrníčků s dušičkami, vyjde i z vody naprosto suchý. Právě natáčení této scény se málem stalo Kopeckému osudným. Nalokal se vody pod deklem a začal se topit. Naštěstí jej pohotově členové štábu vytáhli a nechali vydýchat. Z doktora Mráčka (Jaromír Hanzlík) ale srší voda ze všech stran. Technici upravili bazén tak, že na svém konci měl volný prostor s přepadem vody. Kamera záběr snímala v rovině hladiny a při správném nasvícení se ztratila hranice mezi suchým a mokrým schodištěm.
Kopecký se sklouzl
Další náročný filmový trik je ve scéně, v níž se Miloš Kopecký souká do umyvadla. V záběru byl použit vrchní rám umyvadla a jako sifon, který se nafukuje, sloužila stříbrně natřená duše z fotbalového míče. Když Kopecký vstoupil do umyvadla, stál na hraně skluzavky a sklouzl se dolů. Na úrovni rámu umyvadla bylo umístěné zrcadlo, které pod úhlem 45 stupňů odráželo spodek dekorace. Optický trik tak u diváka navodil pocit, že se vodník opravdu vcucnul do umyvadla.