Jak svět přichází o básníky: Hlavní role měli hrát původně Vaculík a Vetchý

Film dohromady v kinech navštívilo 1,6 milionu diváků
Film dohromady v kinech navštívilo 1,6 milionu diváků
Zdroj: Archív Šíp.Deník.cz/VLMedia

Když byl Dušan Klein v roce 1980 vyslán jako porotce na festival filmových komedií do Nového města nad Metují, netušil, že o pár měsíců později natočí tak úspěšný film, že se s hlavními protagonisty bude setkávat až do roku 2016.

Na festivalu komedií bylo smutno. Porotci v tichu potahovali ze svých cigaret a sledovali soutěžní snímky. Byli znechuceni. Dušan Klein se svých režijních kolegů ale zastal tím, když prohlásil, že prostě nejsou dobré náměty. Za malou chvíli mu v ruce přistála kniha Ladislava Pecháčka Amatéři, která vypráví o dvou kamarádech před maturitou. Štěpán píše básničky a jeho kamarád a spolužák Kendy je zhudebňuje. Aby dokázali ředitelce školy, kde studují, že básníkova tvorba není až tak nemravná, rozhodnou se nastudovat experimentální divadelní hru. O dva roky později, v roce 1982, si už diváci v kině tiše opakovali: "Včera večer poštou ranní, včera večer po šťourání".

Pavel Kříž

Když Dušan Klein vytvořil scénář, v němž se hojně inspiroval svými dospívajícími syny, poslal ho do barrandovských studií, aby ho zařadili do výroby. Šuškalo se ale, že to bude propadák. Dobrou náladou nepřispěl ani fakt, že tvůrci nedostali kvalitní barevný materiál Eastman color, ale mnohem horší ORWO, který se vyráběl v NDR. Nakonec se ale mohlo začít natáčet. Žhavými kandidáty na hlavní role byli nejprve Lukáš Vaculík a Ondřej Vetchý. Nakonec ale vyhrála dvojice Pavel Kříž a David Matásek. Studovali spolu a byli dobrými kamarády. Do natáčení se zapojili s plnou vervou, a to i přes to, že středoškolští studenti to měli zakázané. Trojka z chování jim za to dobrodružství a nastartování kariéry rozhodně stála.

Když byl film hotový, dalším milníkem bylo, projít schvalovací projekcí. Při ní se nikdo nezasmál a navíc slovenský básník Milan Lajčiak, kterého pozval sám ředitel českého filmu, přišel pozdě a ještě usnul. Když se probudil, zhodnotil film jako brak, ze kterého je mu zle, který hanobí společnost a nesmí se pustit do kin. Nakonec se rozhodlo, že do kin se film dostane, pokud režisér vystřihne dvě básničky, které asi starému básníkovi "brnkaly na nervy": "Dejme si nalít ještě sklenku, nač hned spoléhat na myšlenku. Nám stačí stárnout, budem vlivní, senilní a neomylní." Druhá básnička zněla: "Chcete se upsat humoru? Nemiřte nikdy nahoru. Nakukujte jen s povzdálí, kde rozdávají metály." Druhou podmínkou bylo, že film nedostane žádnou mediální podporu a napíše o něm špatnou recenzi jen Rudé právo. Text s titulkem "Jenom legrácky nemohou stačit" film tak zhanobil, že ho každý chtěl vidět. Dohromady ho v kinech navštívilo 1,6 milionu diváků.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky