S nápadem napsat film o kondiciogramu přišel režisér Oldřich Lipský. A když vedení Barrandova nepovolilo scénář Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka "10 zásad inspektora Trachty", dohodli se, že vytvoří společně film o nesmělém mládenci Františkovi, který si na plusech a mínusech postaví život. A udělali dobře, protože film s pracovním názvem Velký den Františka Koudelky se stal nejúspěšnějším snímkem z dílny Smoljaka a Svěráka. Vidělo ho přes tři miliony diváků.

Obsadit Luďka Sobotu byla chyba

Režisér Oldřich Lipský se rozhodoval, zda roli Františka Koudelky svěří Jiřímu Krampolovi, Janu Hartlovi nebo Luďkovi Sobotovi. Poslední jmenovaný vyhrál a my si ani nedokážeme představit, že by postavu roztomilého poplety hrál někdo jiný. Scénárista Ladislav Smoljak to ale viděl jinak. Po premiéře filmu Sobotovi řekl, že obsadit ho byla osudová chyba a, i když měl film velký úspěch, prý ho zničil. Smoljak ale očividně neměl dobrou náladu ani při natáčení. Rozčiloval ho také Petr Nárožný, pro kterého byl film prvotinou. Bylo mu 35 let a role cholerického závodníka Volejníka mu dokonale sedla. Byl tak nadšený, že neustále přicházel s vlastními nápady, což scénáristu dost štvalo.

Vtipy na dva filmy

Pravdou ale je, že scénáristé Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak si chtěli být jistí úspěšností filmu a do scénáře postupně přidávali další humorné scénky, které by podle Svěráka vystačily ještě na dva filmy. Díky tomu je snímek "nacpaný" legendárními gagy a hláškami, které zlidověly. I člověk, který film neviděl posílá své kolegy a příbuzné k Chocholouškovi nebo hledá prďolu, co tady čepuje to pivo. Asi nejznámější hláška je ale „Neber úplatky, neber úplatky, nebo se z toho zblázníš.“

Úspěšný film získal po své premiéře v roce 1974 Cenu výkonného výboru festivalu na Mezinárodní přehlídce komediálních filmů v La Coruna 1975, na Festivalu českých a slovenských filmů v Praze roku 1975 získal Oldřich Lipský Cenu za režii a byl vyznamenaný Múzou Euterpe.