Nedávno jste se originálně zviditelnil, když jste se pod falešným jménem Lukáš Kopecký přihlásil do SuperStar. A v dredech a tmavých brýlích jste na castingu v Košicích všechny převezl. Jak jste přišel na ten vtípek?

Byl jsem na prázdninách na Slovensku, no a v pokročilé ranní hodině, lehce ovíněn se vsadil. (úsměv) Byla to sázka. A protože slovo platí, šel jsem tam.

Porota se možná mohla cítit trochu podvedená…

Proto jsem pak také poslal Martě Jandové velkou kytku a omluvný dopis do divadla.

Nicméně o SuperStar se moc lichotivě nevyjadřujete...

Nic zas tak špatného jsem o té soutěži neřekl. Myslím, že je to celkem slušná reality show, která bohužel dnes už nikoho moc nezajímá. A jestli vyrobí jednoho nebo dva dobré zpěváky, tak splní i svůj účel.

Sledujete i po té vaší vydařené exhibici další průběh soutěže?

Bohužel jsem přímo neviděl ani ten můj „vtípek“. Zkouším teď jedno představení a připravuji se na natáčení, tak není moc času. Ale určitě se podívám na poslední díly, abych měl přehled.

SuperStar vyprodukuje „rychlohvězdy“, po kterých se většinou stejně rychle slehne zem. Má to ale i výjimky, líbí se vám třeba Aneta Langerová?

Aneta byla první a má na české scéně svoje místo. Soutěžící SuperStar dostanou skvělou a pro začínající umělce velmi důležitou komplexní medializaci a pak už je jen na nich, jak s tím po soutěži naloží.

Vy sám jste podle hudebních kritiků velmi nadaný zpěvák, jak jste se vy stal hvězdou?

Nemyslím si, že bych byl nějaká „hvězda“, ale myslím, že za mnou stojí spousta dobře odvedené práce a jsem rád, když si toho třeba někdo všimne.

Prý jste chtěl původně na konzervatoř , tam vás ale nevzali...

Ano. U přijímacího „pohovoru“ jsem byl strašně nervózní a zapomněl úplně všechny texty, neřekl jsem skoro nic…

Pak jste přeci jen na JAMU herectví vystudoval. Proč jste se přestěhoval z Brna do Prahy?

Přišla nabídka pana Bednárika do Monte Crista, pak už jsem v Praze zůstal.

Jak se žije Brňákovi v Praze?

Myslím, že záleží na lidech, se kterými se setkáváte a spolupracujete, pak už je jedno, ve kterém městě to zrovna je.

Nezdá se mi, že byste mluvil „brněnsky“.

(smích) Mluvím tak jen někdy pro pobavení kolegů.

Na které muzikály, ve kterých jste vystupoval, vzpomínáte nejraději? Na Monte Crista?

Monte Cristo byl první, ale nejvíc budu vzpomínat na Excalibur, je to moje srdcová záležitost. Naštěstí ho ještě v této sezoně hrajeme.

Ve kterých muzikálech vystupujete v současnosti?

Láska je Láska, Obraz Doriana Graye, Šumař na střeše, Excalibur, Kytice a jeden nový bude mít premiéru příští měsíc.

To jste ale vytížený! Zažil jste někdy při představení totální okno, kdy jste úplně zapomněl text? Jak to dopadlo?

Zažil, ale dopadlo to dobře, řekl jsem to jinými slovy. Horší je, když se vám to stane v písničce, protože muzika na vás nepočká…

Někde jste řekl, že nejhorší je, když se herec cítí trapně, už jste to zažil?

Neřekl jsem, když se cítí trapně, ale když je trapný. Naštěstí mě to ještě nepotkalo.

Lákají vás i jiné umělecké obory?

Můj sen je zahrát si Rhapsody in Blue na klavír. Kvůli této skladbě jsem na klavír začal hrát.

Zatímco jako divadelní i muzikálový herec jste známý, v televizi a ve filmu jste zatím neprorazil, proč?

Nemám rád castingy, tak na ně nechodím, ale už s tím taky něco udělám!

Máte nějaký profesní sen? Třeba Českého slavíka…

Rád bych udělal dobrou desku, a jestli to někdo ocení, nebudu proti... (úsměv)

Abychom se nebavili jen o práci, zkusme i otázky z jiného soudku, takže třeba: V čem je podle vás hlavní rozdíl mezi mužským a ženským myšlením?

To je právě to, na co jsem nikdy úplně nepřišel....

Co vás na ženách nejvíc fascinuje?

To se s věkem dost proměňuje. Dřív to byla fascinace tělesnem… Dnes také tím, jak vás dovedou neuvěřitelně nasměrovat k tomu, co ony samy chtějí, aniž byste si toho vůbec všiml…

Pamatujete si ještě na svou první lásku? Prý to byla Maďarka.

Ano, bylo to na letním táboře, neuměla moc česky, ale byla krásná.

Věříte v lásku na celý život?

Myslím, že když se to stane, je to nádherné a musí být skvělé, když máte po boku někoho, koho si můžete vážit třeba i za padesát let.

Co říkáte názoru sex až po svatbě?

V žádném případě! (smích)

Jak vidíte vztahy, kde je muž třeba o třicet let starší než partnerka, dovedete se vcítit do jeho role?

Ano, určitě se mu to líbí, ale co potom, až mu bude třeba osmdesát? To pak bude mít padesátiletá žena doma dědečka.

V 31 letech jste ještě mladý kluk, nicméně, myslíte už někdy na to, že se usadíte, oženíte?

Řekl jsem si, že tak ještě pět let počkám, to bude tak akorát.

Jste pro úředně posvěcený svazek nebo pro méně formální vztah, tzv. na psí knížku?

Podle mě na tom dnes už tolik nezáleží. Manželství vám stejně nikoho neudrží, ale pokud už plánujete s někým zůstat, proč ne.

Jak by měla vypadat žena vašich snů, už jste takovou potkal?

Ano, potkal, nejdřív byla zadaná a pak se nám to trochu zkomplikovalo, ale uvidíme jak to dopadne. (úsměv) Měla by být především tolerantní.

Co se týče vaší vizáže, tak určitě moc tolerantní vaše partnerka být nemusí…Jak si udržujete štíhlou postavu?

Chodím k Leoně Quaše na street dance a do fitka,

A co životospráva, jíte zdravě? Na čem si nejvíce pochutnáte? Je nějaké jídlo, co byste nevzal do úst?

Radim Schwab
Radim Schwab se narodil 20. července 1978 v Brně. Už od dětství se zajímal o divadlo a hudbu, začal navštěvovat hudebně - dramatické kurzy a chodil na hodiny tance a stepu. Hlásil se na brněnskou konzervatoř, ale nevzali ho, takže začal studovat Střední integrovanou školu. V roce 1997 byl přijat na Janáčkovu akademii múzických umění, kde vystudoval obor činoherní herectví. Po úspěšném ukončení studia odešel do Prahy. V roce 2000 zdárně prošel konkurzem do muzikálu Monte Cristo, kde představoval mladého Edmonda Dantése, a začal se učit zpěvu u prof. René Tučka. Do povědomí diváků se zapsal jako Mordred v muzikálu Excalibur v divadle Ta Fantastika, kde hrál i v dalších projektech. Jeho nejnovějším počinem je nastudování role Bobliga v původním českém muzikálu Kladivo na čarodějnice v pražském divadle Milenium.

Moc zdravě ne, ale snad s tím taky něco udělám. Někdy není čas, takže když nechcete jíst bagety, pak už vám zbývá jen KFC a podobné dobroty... Mám rád pečenou kachničku s červeným zelím a bramborovým knedlíkem. Neochutnal bych asi hmyz v čokoládě, i když je to prý pochoutka. (úsměv)

Chápete vegetariány?

Ano, nechtějí, aby zvířata trpěla.

Když si chcete dát „do nosu“, po jakém alkoholu sáhnete?

Po vodce nebo whisky.

Máte nějakou oblíbenou hospodu, doporučte našim čtenářům!?

V Brně je jedna dobrá Staročeská krčma poblíž Náměstí svobody. V Praze chodím spíš do klubů, třeba Mecca.

Oblékáte se podle svého uvážení nebo i trochu dbáte na to, co se nosí?

Dřív mě bavilo si občas koupit něco pěkného, ale teď už na to nedbám, pokud někde nevystupuji. Nosím rád černé věci, nemusíte moc přemýšlet, co k nim nosit, hodí se ke všemu.

Otázka na závěr: Kdybyste mohl nasednout do stroje času, který by cestoval jen zpět, co byste v minulosti lidstva zkusil napravit?

Nic. Ony ty špatné věci jsou dobré jako varování pro další generace. Ale kdybych přece jen mohl, zmírnil bych alespoň jejich následky.