V šestnácti letech se chtěl stát pilotem. Získal i pilotní průkaz, svůj koníček miloval, ale jak sám říká, dnes by z něj byl špatný pilot, takže je rád, že se této vášni profesionálně nevěnoval.
„Když se dívám na své kolegy, se kterými jsem tenkrát začínal a dnes jsou profesionální piloti, to jsou úplně jiné bedny než já. Já už bych byl možná mrtvý,“ prozradil Čermák při rozhovoru s Martinem Veselovským v DVTV.
Při pilotování je podle něj potřeba přemýšlet technickou hemisférou mozku, a on používá převážně tu kreativní, což u létání není úplně žádoucí. Možná by se mu to vyplatilo tak maximálně u letecké akrobacie.
Hynek také moderátorovi přiznal, že mu chybí kontakt s diváky a že ani z materiálního hlediska to není žádná sláva. Nestěžuje si však a má se krásně. Odpočinul si a osm měsíců se věnoval pouze sobě. Srovnal si priority a doufá, že si je ponese do dalšího života.
Hynek Čermák a Veronika Čermáková.
„Když chce někdo lidem rozdávat zábavu, musí mít z čeho brát. Říkal jsem si, že jsem asi jel moc rychle. Moje tělo je výrobní nástroj a měl bych si ho začít víc vážit. V tom byl pro mě koronavirus přínosný,“ svěřil se také v DVTV.
Prý se ale nenudil. Věnoval se sobě, třídil fotografie, cvičil a také si mohl jíst, co chce a kdy chce. To totiž není v herecké praxi možné. Takže našel na pandemii i pozitivní věci, což je jeho velkou výhodou.
Čermák si uvědomuje, že práce herce je náročná, a pokud herec nepřijímá všechny role a vybírá si, není na tom finančně úplně nejlépe.
„Vždy to bylo z ruky do huby, teď je to o něco lepší, ale když se to zase vrátí do stadia z ruky do huby, tak já už jsem zvyklý a zvládnu to,“ nestěžuje si Čermák.
Už v osmnácti prý herec věděl, jak bude nyní žít, a splnilo se mu to. Chtěl mít děti, velký bílý dům, krásnou manželku a štěstí. Vše se mu daří a nic by neměnil. Šťastný to člověk!
