Třináctiletá Olive Oatman putovala se svou mormonskou rodinou do daleké Kalifornie. Sen o lepším životě se ale rozplynul během chvilky. Odpojili se od karavany a v nepřehledném údolí řeky Gila padli do spárů kmene Javapaiů. Přežila jen Olive a její mladší sestra Mary-Ann. Po třídenním pochodu byli všichni konečně na míště. Dívky nebyly ponižované ani zneužívané, ale na starost je měly ženy z vesnice a čekala je jen těžká a hrubá práce. Když se po pár měsících objevil spřátelený kmen Mohavů, snažily se dívky působit nenápadně. Za pár koní je ale náčelník Espanesey vymámil a odvlekl do své osady u řeky Colorado. Nedbal toho, že byl ženatý a měl už několik dětí. Svatba byla během pár dnů.
Život u Mohavů
Obřad probíhal podle všech tradic. Dostala krásné šaty z jelenice a vlasy si promastila medvědím sádlem. Samotný souhlas s manželstvím ale nestačil a musela se nechat potetovat. Modré obrazce jí zohyzdily paže, krk i bradu. Pro Mohavy to byl znak poroby a pevného svazku.
Dívky měly život lehčí než u Javapaiů, nemusely snášet tolik ran. Olive dokonce jako manželka náčelníka získala malé políčko, kde pěstovala kukuřici a dýně. Během sucha v roce 1853 kmeny závislé na úrodě vyhladověly. Krutý osud neminul ani Mary-Ann.
Není sama
Olive žila v domnění, že zbytek její rodiny je po smrti. Bratr Lorenzo ale jako zázrakem přežil. Předstíral smrt a vyčkával. Po letech svou sestru vypátral. Díky yumskému Indiánovi, který se uměl přitočit ke každému kmenu, ji vykoupil za pár koní a drobný úplatek. Espanesey neprotestoval a své manželky se rád vzdal. Olive nedokázala hned projevit radost. Několik měsíců si obličej zakrývala dlaněmi. Rok od vysvobození se ale vdala a ve svém okolí pořádala setkání, kde své tetování a důkaz o zajetí nechávala vydělávat. Zemřela až v roce 1903 v Texasu.
