Komik v sukních Věra Ferbasová: Dvakrát v životě přišla o všechno

Věra Ferbasová
Prohlédněte si všechny fotografie (10)

Vedle elegantních bohyní stříbrného plátna, jakými byla Adina Mandlová nebo Lída Baarová, působila Věra Ferbasová jako rozpačité třeštidlo. Právě její schopnost pobavit publikum jí však vynesla celou řádku filmových rolí napsaných přímo na tělo. Diváci ji zbožňovali.

Od psacího stroje na divadelní prkna

Věra Ferbasová ve skutečnosti o herecké kariéře nikdy nesnila; už ve škole platila za třídního šaška, a kvůli nadměrnému temperamentu ji dokonce vyloučili z gymnázia. Věra nakonec vystudovala obchodní akademii, netušíc, že si tím předurčila hvězdnou dráhu. Když se později hlásila o místo sekretářky v Divadle Vlasty Buriana, k jejímu šoku jí Burian rovnou nabídl roli na prknech.

Počáteční roztržitosti se Ferbasová už nikdy nezbavila; kritika jí vyčítala, že hrát vlastně vůbec neumí, divákům to však rozhodně nevadilo. Naopak, přirozený projev mladé roztomilé herečky jim byl sympatický. Ferbasová se brzy dostala i k filmu a vyplnila zde dosud prázdné místo ženské komičky.

V meziválečném období zaujala zejména v komedii režiséra Slavínského Uličnice, Martin Frič pro ni napsal hlavní roli ve snímku Švadlenka. Ve veselohře Mravnost nade vše si zahrála po boku Huga Haase. Zájem o její osobu byl takový, že se musela rozloučit s divadlem.

Hugo Haas a Věra Ferbasová ve snímku Mravnost nade vše

Německé filmy točit odmítla, komunisté jí přesto všechno vzali

Během války však Ferbasová pověsila na hřebík i film, protože se nechtěla zaprodat německému vedení. Paradoxně za svůj postoj nebyla po skončení války oceněna. "Po válce za mnou přišli, že prý bych měla být někde organizovaná. Já politice nikdy nerozuměla a tak, protože jsem bydlela na Václavském náměstí, šla jsem se přihlásit tam, kam jsem to měla nejblíž - do strany národně socialistické," vysvětlila herečka po letech.

Komunisté na tento počin reagovali zabavením veškerého jejího majetku a udělili jí půlmilionovou pokutu. Manžel Josef Pálka putoval na čtyři roky do vězení a Ferbasová se odstěhovala k mamince, kde v té době bydlel i bratr s rodinou. "Nakonec nás vystěhovali i z bytu maminčina, ačkoliv ta neměla s politikou nikdy nic společeného. Nabídli nám bydlení na slezských hranicích - jednu místnost, bez sklepa a bez půdy," vyprávěla Ferbasová. Rodině se naštěstí podařilo najít bydlení v Jičíně. Začali znovu od píky, herecká branže však byla Věře zapovězena.

Smutný konec legrační tetičky

V polovině 50. let se manželům podařilo nastěhovat do domku v Ládví u Prahy, kde žili spokojeně spolu s psíkem a kocourem. Děti nikdy neměli. Věra se realizovala v roli hospodyně, ráda vařila a pekla. S uvolněním politických poměrů se mohla vrátit k filmu, kde dostávala vzhledem ke svému pokročilému věku hlavně role legračních tetiček. Zazářila například ve snímku Pension pro svobodné pány a v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje!

Po smrti manžela ale zůstala bezradná. Kvůli dobrému srdci a naivitě naletěla podvodníkům, kteří ji připravili o spoustu cenností a nakonec také o dům v Ládví. Zcela sama dožívala v pražském paneláku a zemřela v roce 1976 krátce před 63. narozeninami. Její tělo našli sousedé, jimž bylo podezřelé, že už dlouho nevyšla z bytu. Ve své garsonce ležela mrtvá několik dnů.

Další články

čtenářů si právě čte tento článek


Akční letáky