Pak ale přišel rok 1964 a všechno bylo jinak. Otec Helenu přihlásil do soutěže Hledáme nové talenty a bylo „vymalováno“. Zrodila se pěvecká hvězda, která nás bavila, baví a určitě bude těšit svými písničkami ještě hodně dlouho.

Bohužel člověk míní a život mění. Téměř rok se vinou koronaviru smrsklo kulturní i společenské dění na minimum. Jak tuhle dobu prožíváte vy?

Nezbývá mi než se smířit s touto smutnou realitou. Samozřejmě že se mi stýská po práci, po kontaktu s publikem, po fanoušcích a po přátelích, ale na druhé straně se snažím respektovat všechno to, co nás s manželem může jakýmkoli způsobem ohrozit. Ta vidina toho, že se jednou zase na pódium vrátím, mi k tomu dává sílu.

Doba rozhodně není veselá, myslíte si, že se přes to všechno dá i v současnosti najít něco příjemného, co by lidem zlepšilo náladu a pomohlo jim dívat se na svět optimističtěji?

Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Měla jsem alespoň možnost udělat si pořádek ve věcech, na které v normálním běhu nezbýval čas. Mohu se starat nejen o rodinu, o sestru se švagrem, kteří jsou v nedalekém domě s pečovatelskou službou, ale i o naši dvanáctiletou fenku německého ovčáka, která už potřebuje stálou péči. Samozřejmě je mi líto, že se mé plánované turné na letošní rok, jehož termíny se neustále posouvají, muselo už několikrát odložit. Během koronavirové doby se mi však podařilo natočit album výhradně českých a slovenských autorů s názvem Tvrdohlavá a velmi mě těší, že přestože ho nemohu živě prezentovat, mám na něj báječné ohlasy.

Přes všechny zákazy a příkazy existují, jak jste říkala, i světlejší chvíle. Co třeba ta, která přijde dvaadvacátého února, kdy oslavíte osmnácté výročí svatby? Jak se chystáte?

Určitě letos neplánujeme žádnou hromadnou party s přáteli, poprvé za osmnáct let, ale neznamená to, že si výročí s manželem neužijeme. Určitě tím naše oslava neutrpí. Naopak nám je spolu dobře a není nic, co by náš vztah a tu zmíněnou oslavu narušilo.

Lidé většinou spolu, alespoň v počátcích vztahu, chtějí prožít romány. Postupem času se v mnoha případech tak nějak jejich předsevzetí smrsknou na mnohem kratší žánry. Jak se dá vydržet s jedním chlapem skoro dvacet let?

Je to tedy makačka. Nám to ale nedělá žádný problém a nemyslím si, že by náš společný život nebyl pestrý. Vždycky jsme měli a neustále máme společné zájmy a s mým mužem, který je velmi vynalézavý, se nikdy nemůžu nudit.

Na tohle téma si chtěl své říci i manžel. Takže jaký je pohled na zmíněné „literární“ žánry od něj, ponorková nemoc nehrozí?

Vzhledem k hyperaktivitě mé ženy rozhodně ne. Jsou dny, kdy ji vídám jen zezadu. Už se těším, až nám zase bude umožněno pracovat a na koncertech si odpočinu.

Zpěv je vaše doména a hlavní disciplína, ale jste i zdatná zahradnice a obávaná tenistka. Ani jedno se, bohužel, v současné době provozovat nedá. Byla jste si alespoň pro udržení fyzičky místo plavání zabruslit na zamrzlý bazén?

Tu šanci nemám, jelikož bazén mám zakrytý. Ani tento sport, který jsem vždycky milovala a chtěla se stát krasobruslařkou, jsem v této sezoně kvůli koroně neměla možnost provozovat. Ale pohybu nezůstávám nic dlužná, ráno denně cvičím, jezdím na rotopedu a posiluji. Každý den se snažím chodit na dlouhé procházky. V blízkosti bydliště máme krásné brdské lesy, které k procházkám přímo vybízejí.

Věřme, že tu covid nebude prudit dlouho. Co chystáte, až ho pokoříme a život se vrátí do starých dobrých kolejí?

Budu koncertovat, až se budou lesy zelenat. Už se na to strašně těším!

Zdroj: Story