Starší generace vnímají Hanu Zagorovou jako hvězdu první velikosti, ti mladší jako nestárnoucí zpěvačku s nesmrtelnými hity, které oživí každou diskotéku nebo popůlnoční zábavu na maturitním plese.
Nedělej Zagorku!
Teorií, kde se zajímavé slovní spojení vzalo a nabylo svého významu, je několik. Hana Zagorová od začátku své kariéry bojovala s příliš infantilním hlasem a zuby nehty se bránila písničkám, které na něj příliš upozorňovaly. Bohužel marně. V "Maluj zase obrázky" se zpívané pasáže střídají s neskutečně procítěným recitováním, které má nehraný erotický podtext. Když tedy Karel Vágner začal zpěvačku oslovovat "Haničko Písničko", bylo zle, ale zdrobněliny k ní zkrátka patří a ani v pokročilém věku se situace nezměnila.
Dnes už se Hana Zagorová zdrobnělinám nebrání, roztomilé oslovení si užívá, medový hlas jí nikdo neodpáře. Proč taky. Svého času byla na vrcholu slávy, doma má sbírku Zlatých slavíků, s tenorem svého druhého muže skvěle ladí a jediný, kdo ji prozatím dokázal v běhu času překonat, je Lucie Bílá. Tak proč by Zagorka dělala Zagorku?
Hana Zagorová
Na dosah
Na začátku její kariéry stál nesmělý pokus v soutěži Hledáme nové talenty, kde zaujala odbornou porotu a v okolí Ostravy se stala hvězdou. Nezačala ale zářit ze dne na den, dávala si hodně na čas. Ne že by se umělci dali v šedesátých letech přehrabovat vidlemi, ale nadějná zpěvačka nechala svůj um poctivě uzrát a vyplatilo se. Studium JAMU, první singl "Prý jsem zhýralá" a soubor Sodoma-Gomora provázely Zagorovou prvními roky nesmělého oťukávání tuzemského šoubyznysu.
Deset let na rozjezd
Sedmdesátá léta byla klíčová. Po tom, co "vysosala" všechen možný potenciál, který jí mohla rodná Ostrava nabídnout, přesunula se do Prahy. Hostovala v Semaforu, vystupovala s Petrem Rezkem, Karlem Vágnerem, Michalem Prokopem a italským hřebcem Drupim. Její tvář se na obrazovkách objevovala stále častěji a jméno "Hana Zagorová" bylo obklopeno samými superlativy. O narůstající slávě se přesvědčila v roce 1977, kdy poprvé vyhrála anketu Zlatý slavík. To zopakovala ještě osmkrát. Úspěch, který se těžko překonává.
Hana Zagorová
Baletní mistr Vlastimil Harapes byl zpěvaččiným prvním manželem, manželství trvalo šest let. Druhým chotěm se stal Štefan Margita. Pravidelně vyráží do španělského letoviska, kde našli druhý domov, podporují se v práci a i po téměř třicetiletém manželství platí za dokonalý pár.
Nebylo jí přáno
Paroxysmální hemoglobinurie, kterou zpěvačka trpí, se projevuje rychlým rozpadem červených krvinek. Jejich následný nedostatek dělá v těle pořádnou paseku a vyžaduje léčbu kortikoidy. A ta zase nepřeje těhotenství. Právě tehdy se musela svého prvního dítěte už v zárodku dobrovolně vzdát, s největší pravděpodobností by se narodilo těžce postižené. Druhý pokus zajišťovala adopce, ale ve chvíli, kdy se širší příbuzenstvo holčičky dozvědělo, kdo by měl být novým rodičem, byl všem nadějím konec. Rána se dodnes nezacelila, ale možná je každý další šanson tím, co pomáha zacelit bolest po nenaplněném snu.
