Štefan Margita prolomil bariéru mlčení a poprvé popsal, jak probíhaly poslední okamžiky jeho zesnulé manželky Hany Zagorové. Operní pěvec věděl, že je na tom jeho milovaná špatně, přesto ale předstíral, jako by se nic nedělo.

"Páni doktoři mě upozorňovali předem, že je to hodně špatný. A to bylo moje nejhorší životní představení, které jsem vůbec musel zahrát. Zahrát v tom smyslu, že když tam Hanka ležela, tak jsem vždy přišel za ní a vždy jsem se ptal, co bude jíst. Chtěla strašně kuřecí polévku, tu si denně dávala. Vždy si dala jeden indiánek. Ale pak mi páni doktoři říkali, že ten stav se zhoršuje a že to není dobrý. Že musím počítat se vším. A v té chvíli jsem za pět sekund vstupoval do pokoje, kde Hanka ležela, tak se musíš usmívat. A ty to na sobě nesmíš dát najevo," svěřil se Margita CNN Prima News a dodal, že ne vždy se mu dařilo smutek před svou ženou skrývat. Aby mohl být Haničce nablízku, rozhodl se Štefan na doporučení lékařů nastěhovat do nemocnice.

"Někdy to na mně poznala. Ptala se, jestli se něco stalo. A já říkal, že ne, že pan doktor říkal, že má ty výsledky lepší. A to ji uklidňovalo. Uklidňovalo ji to, že jí posílali nové písničky na desku. I to, že jsme mluvili o koncertu, kde se ukáže v O2 areně po dlouhé době. Když jsem pak šel z nemocnice domů, tak mi řekla, jestli jí můžu vyfotit ty červené šaty. Že by si je vzala. Skutečně nepočítala s ničím a za to jsem šťastnej, že nepočítala. Pak jsem čtyři dny bydlel v nemocnici 24 hodin, a to jí ze začátku nešlo do hlavy. Proč jsem tam. A já říkal – né, Hani, mně je doma už smutno. Já tady prostě chci být s tebou. A uvěřila mi. A stále se vyptávala, co budeme dělat. Jestli půjdeme na Slavíka. Prostě netušila, že se to stane," popsal zdrcený operní pěvec.

Přestala komunikovat

"Byla velice pozitivní, ale pak se to najednou začalo hodně, hodně zhoršovat. Doktoři řekli, že by bylo lepší, kdybych se tam nastěhoval. Ale to jsme se ještě pořád bavili, smáli jsme se. Hodně spala, chudinka. A pak už ani neměla chuť do jídla. Zažívají to tisíce a tisíce lidí. Že v podstatě sedíš vedle milované osoby a víš, že třeba zítra už nebude. To je katastrofa na to čekat. To, že nemůžeš pomoct, pro mě byl ten nejhorší moment. Nikomu to nepřeju," říká Margita s tím, že i přes veškeré informace neztrácel naději.

"Člověk jim nechce věřit. Když tam ležela, tak jsem tam vždy odpoledne přišel, donesl jsem jí jídlo. Pak jsme dlouho konverzovali. Pak jsem se vrátil domů. Dvacetkrát jsme spolu telefonovali. A já jsem si říkal – určitě zítra přijdu do nemocnice a oni mi řeknou, že se to zlepšilo. Ale oni mi to říct nemohli, protože se to nelepšilo," dodal Margita. Vdovec zároveň vyvrátil informaci ohledně mrtvice, kterou měla Zagorová den před smrtí prodělat.

"Dostala vysokou horečku, kdy jsem volal pana doktora, co mám dělat. Ptal se, jak vysoká byla. To bylo asi jen 37,5. Ale za ta léta jsem už věděl, že půjde nahoru. Tak říkal: okamžitě Paralen. Pak říkal: další Paralen během půl hodiny. Ale ona do dvou hodin měla téměř 39. A přestala komunikovat. Takže toho jsem se strašně lekl. Volal jsem do nemocnice, tak řekli, ať ji přivezu. To bylo čtrnáct dní předtím, než umřela. A mně pan doktor řekl, že se asi už domů nedostane. Hanka zemřela na tu svoji nemoc, kde opravdu neexistovala žádná možnost. Vyčerpala všechny, které v medicíně jsou. A tam bohužel nešlo nic dělat," prozradil Margita.

Zemřela ve spánku

Ve velice emotivním rozhovoru popsal Štefan Margita i poslední slova, které mu řekla Hana Zagorová, než naposledy vydechla.

"Ona zemřela v pátek, a ve čtvrtek tak kolem půl páté se ještě probrala a koukla na mě a řekla – pusinko. A pak už spala až do rána a v 11 dopoledne umřela. Já jsem se vždy jen ptal, jestli nemá bolesti. Oni říkali, že ne. Takže v podstatě spinkala. Hrůza. Pak zařizuješ věci a pak padneš. Nebreč! Hanka se na tebe dívá, kopne tě," vrátil se pěvec k nejtěžšímu dni v jeho životě.

Zatím má Štefan Margita urnu s ostatky své manželky doma. "Já ji tam zatím nemůžu dát. Mám ji doma. Myslím, že ještě dlouho bude. Tady je její domov. Já tam jdu ráno, dám jí pusinku. Zatím nejsem schopen to udělat. Všechno už je zařízené, ale já to zatím necítím. Každý se na mě může zlobit, nebo ne. Člověk ale prostě musí udělat to, co cítí. A když s někým žiješ nádhernej život třicet let, tak ji nechci pryč z toho bytu," uzavřel.

Hana Zagorová umřela ve spánku