Bulvární média dala v podstatě neomezený prostor těhotné milence Gábinina manžela Josefa Kokty. My jsme o této smutné kauze mluvili s Gábinou. Přinášíme velmi otevřený rozhovor o konci jejího manželství. Nepřestala věřit na lásku a na co se v nejbližších dnech nejvíc těší?
Pokoušela ses rozkol ve vztahu ustát a hájila jsi Pepu až do krve. Co tě teď přimělo k rozvodu?
Hájila jsem především svoji rodinu. Ať už se stalo cokoliv, dotyčná slečna překročila všechny meze lidské slušnosti. Můj muž se snažil po obvinění z toho, že čeká s dotyčnou dítě, chovat jako každý normální chlap, který byl postaven před podobnou životní záležitost. Totálně indiskrétní osoba a její rodina se ale od začátku snažily přes média, která jim velmi pomáhala, zničit náš vztah a rodinu. Zvláštní je, že ta média nikdy neoznačila Pepu jenom jako otce dítěte, ale vždycky připomněla, že to je „manžel Partyšové“. Dlouho jsem se snažila manželský rozkol ustát, protože bylo jasné, že skutečným terčem médií jsem já. Slečně se to ale evidentně líbí... Právě proto, že mediální tlak a urputnost rodiny té slečny jsou pro mě tak násilnické, rozhodla jsem se především před těmito lidmi a před médii chránit svého syna. Logickým důsledkem tohoto mého rozhodnutí byl rozvod. Nechci mít s milenkou svého manžela nic společného, a to ani muže. Opakovaně mne ta slečna vyzývala přes média k tomu, abych s ní (!) o manžela bojovala. Když jsem to odmítala, vysmívala se mi. Média jí k tomu dávala prakticky neomezený prostor. Kdyby nebylo právě tohoto veřejného prezentování celé záležitosti, jsem přesvědčena, že bych naši manželskou krizi ustála, i když by Pepa měl nemanželské dítě. Takto ale mám nastěhovanou Pepovu milenku a její dítě prakticky v obýváku, ba někdy mám dojem, že i ve své vlastní posteli. Jediný způsob, jak ji odtud vypudit, jak s ní nemít společného naprosto vůbec nic, přináší bohužel nutnost nesdílet s ní ani svého muže. Co se jeho týká, můj muž si musí už beze mě, bez nás, tedy sám, obhájit svoji pozici u rodiny a u ženy, se kterou se hloupě zapletl.
Nelituješ teď, že jsi mu nesbalila kufry hned?
S Pepou jsem zažila hezkých devět let a nezaslouží si rozhodně ode mě, abych ho za jeho činy ihned popravila. Větší zločin než jeho nevěra je čin, který spáchala dotyčná na něm. A role, kterou sehrála v celém našem vztahu média, je jednoznačně rozvracečská. Byla jsem zahnána do kouta, ze kterého není úniku. Když se nerozvedu, tlak médií nepoleví a já i můj syn se opět staneme terčem posměchu. Ten mne, mimochodem, poškozuje i profesně. Kvůli celé aféře jsem už přišla o pěkných pár zakázek.
Kdyby Ornella nebyla těhotná, byla by provalená nevěra odpustitelná?
V tu chvíli by především nevznikla žádná veřejná kauza. Hlavní příčinou našeho rozvodu je mediální propojení manželovy milenky a bulváru, pro který se právě těhotenství stalo vítanou záminkou celé štvavé kampaně. Kdyby nebylo těhotenství, tak by nějaká slečna, která svedla postaršího pána, možná jednou, možná několikrát, nebyla nikterak zábavná a zajímavá. Takové věci se přece dějí. Není nutné je schvalovat, ale netvařme se všichni jako svatouškové. Dotyčná využila a zneužila svoje těhotenství a nenarozené dítě k vydírání mého muže a celé naší rodiny.
Ve které etapě tohoto příběhu ses cítila nejhůře?
Prožívala jsem různé fáze zoufalosti. První dva týdny jsme s genetiky řešili problém, kvůli kterému by dítě (pakliže by bylo mého muže) mohlo mít genetické vady. Můj muž bral skoro rok velmi nebezpečné léky. Lékaři to potvrdili a on nedělal dalších čtrnáct dní nic jiného, než usilovně přesvědčoval dotyčnou a její blízké, aby tento fakt nepodcenili. Odpověď z jejich strany zněla, že manželovo tvrzení je blbost a že jsem si léky vymyslela já. Další měsíce jsem si četla denně výpovědi té dívenky, pro mne naprosto nepochopitelným způsobem podporované jejími rodiči, zejména matkou. Stydno jim zřejmě není vůbec za nic. Připomínalo mi to příběh Moniky Lewinské a Billa Clintona, kdy se slečna stážistka také před celou Amerikou chlubila spermatem významného muže na sukničce. Naše česká slečna ovšem trochu podcenila fakt, že můj manžel není prezident USA. (úsměv) Další fází byla moje sebeobrana. Bylo to bolavé, velmi. Pořád a neustále jsem si kladla otázku, proč se mám mediálně obhajovat já – oběť. Moje rodina mi pomohla se nezbláznit. Kdo takový mediální tlak nezažije, tak neuvěří, že je možné se z toho téměř pomást na rozumu. Měla jsem chvílemi dojem, že skutečně spěju na nějaké psychiatrické oddělení. Obdobným způsobem se mnou trpěli i moji rodiče a já jsem jen děkovala Bohu, že můj syn ještě neumí číst.
Nemáš chuť sbalit syna a na chvíli někam zmizet, jako to v podobné situaci udělala třeba Dara?
Ano, měla jsem chuť sednout na letadlo a utéct na Floridu, ale moje pracovní příležitosti mi to nedovolily. Natáčím týdně TopStar magazín pro TV Prima a mám nasmlouvané akce, které moderuju, až do května příštího roku.
Ano, říkala jsi, že ti kauza s Ornellou pracovně uškodila. Můžeš mi vysvětlit, jak se to projevuje?
Víš, Zito, já jsem čtrnáct let makala, vzdělávala jsem se ve své profesi, prošla několika pořady na různých TV, pracovala v rádiu, dabingu, točila reklamy a moderovala různé akce. Došla jsem po malých krůčcích tam, kde jsem teď. Získala jsem post vyhledávané a poptávané moderátorky. Ve chvíli, kdy se o mně začalo psát už pouze ve spojení s dotyčnou osobou, mi práce sice ubyla pouze v několika případech, ale pakliže by mediální masáže na titulních stranách trvaly do porodu nemanželského dítěte mého muže nebo i déle, určitě by to moji profesi ohrozilo. I z tohoto důvodu jsem podala s pomocí své advokátky návrh na opatření soudu a ten mi vyhověl. Vydal předběžné soudní opatření proti deníkům, které na našem neštěstí vydělávají miliony. Z hlediska právního se dotyčná nesmí vyjadřovat o mé osobě a mojí rodině.
Jak teď s Pepou vycházíte?
Asi to nemůže fungovat tak, že si řeknete: Rozvedeme se a odteď jsme nejlepší kamarádi. O všem mluvíme a snažíme se toto období přežít důstojně. Máme pětiletého chlapce, tak také kvůli němu.
Změnily poslední zkušenosti tvůj přístup k partnerskému soužití? Budeš příště méně tolerantní?
V podstatě ne, chci i nadále věřit v lásku a v to, že co já nedělám partnerovi, nečiní on mně. Doufám, že třeba budu mít na partnera větší štěstí.
Na co se v nejbližší době těšíš?
Na Kristiankovy narozeniny, na Vánoce, na každý nový den se svým dítětem, na jeho dovednosti, na to, až si budeme moci konečně vydechnout, odjet na hory nebo k moři a až celá tato záležitost bude minulostí. A taky na další dva velké pracovní projekty, kterých se budu účastnit. Ale mluvit o nich nechci. Jsem trochu pověrčivá.
