František Peterka se narodil v roce 1922 v Praze. Jeho maminka byla modistka, tatínek pracoval jako bankovní úředník. Jako mladý nemyslel na nic jiného než na sport a prakticky neustále usilovně trénoval. Protože byl plný ideálů, už se viděl na Olympijských hrách. 

Jednoho dne mu ale na pouti věštkyně mimo jiné předpověděla, že se nestane slavným sportovcem, ale umělcem. 

Nejprve se tomu smál, ale později si na ni mnohokrát vzpomněl. Trefila se totiž také v počtu jeho budoucích dětí a vytušila také, že ho čeká vážný úraz. 

S herectvím chtěl praštit

Protože se věnoval pouze své fyzické kondici, zanedbával přípravu do školy. Když proto přišlo na volbu střední školy, přesvědčila ho jeho starší sestra, aby se přihlásil na konzervatoř. Bála se totiž, že by ho s jeho prospěchem jinam nevzali. U přijímacích zkoušek nicméně udělal dobrý dojem, a tak herectví nakonec skutečně vystudoval. 

Po škole začal pracovat v pojišťovně, ale jednoho dne mu přišla nabídka divadelního angažmá v Uherském Hradišti. František Peterka se tam sice vypravil a vedení divadla oslnil, on sám měl ale pocit, že se na herce nehodí. Kvůli tomu dokonce podal výpověď. 

Jeho nadřízení ji ale nepřijali a aby ho přiměli k návratu, dokonce mu vyhrožovali právníky. Na to mladík slyšel, a tak se na jeviště opravdu vrátil. Později se stal členem libereckého Divadla F. X. Šaldy, kterému byl věrný po celý život.

Činky si bral málem i do postele

Po čase přišly také filmové nabídky, ale František Peterka nebyl příliš rád. Pomýšlel totiž na to, že by se stal šampionem ve vzpírání a dlouhé natáčecí dny se mu nehodily do tréninkového plánu. 

Činky s sebou vozil všude a cvičil mezi záběry a dokonce i v autě. Na druhou stranu mu jeho kondice vynesla několik rolí sportovců. Nejslavnější je asi trenér juda z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje. 

Navždy se ovšem zapsal do paměti diváků jako Krakonoš v populárním večerníčku, který se opakovaně vysílá dodnes. Na natáčení ale nevzpomínal zrovna s láskou. 

Na place totiž často býval do noci a ráno musel vstávat do divadla. Kromě toho byl nucen neustále kouřit dýmku, což mu jako nekuřákovi dělalo velké potíže. 

Vážnou nehodu nakonec překonal

Až do pozdního věku byl František Peterka fit. Když mu ale bylo sedmdesát devět let, psal se rok 2001, srazilo ho na procházce auto. Nehodu sice přežil, ale měl rozdrcené nohy a nemohl chodit. To ho jako celoživotního sportovce velmi zasáhlo a ztratil veškerou vůli žít. 

V nemocnicích strávil přes dva roky a prodělal obrovské množství operací, které se prý měly počítat dokonce na desítky. Díky usilovné píli a odhodlání se nakonec naučil znovu chodit, i když za pomoci berlí. Dožil se devadesáti čtyř let.

Související články